Přinášíme podněty ke společným modlitbám.
Děkujeme za Vaše zkušenosti a sdílení, jsme vděčni, že můžete být takto s námi.

Každý den ve 21 hodin. 

Přihlásit se můžete na e-mailu modlitby@slezskadiakonie.cz

„On zemřel za nás, abychom my, ať živí či zemřelí, žili spolu s Ním.
Proto se navzájem povzbuzujte a buďte jeden druhému oporou, jak to již činíte.“
(1.Tesalonickým 5,10-11)

 

Zamyšlení

Drahé kolegyně a kolegové, vzácní modlitebníci.

V mnohých z nás doznívají dojmy z předešlých dnů – z oslav 30. výročí Slezské diakonie, z volebního víkendu, z neděle díkůvzdání za úrody, kdy jsme si naposled zazpívali před začátkem nouzového stavu a nových opatření. Pěkné, dojímavé, pokojné momenty…plné vděčnosti, radosti.
Ocenění zaměstnanci a také zakladatelé Slezské diakonie dostali kromě jiného květinu – růži. Zřizovatel Slezské diakonie – Slezská církev evangelická – blahopřála v osobě biskupa dvěma kyticemi slunečnic. Dlouholetý partner SD z Německa poslal pomyslnou kytici polních květin s názvem „pionýrské/průkopnické rostliny“, protože takové nerostou všude. Zaujaly mě slova pana Gohdeho o těchto rostlinách: „Průkopnické rostliny nekvetou ke své vlastní kráse a slávě. Jsou tvrdošíjné, bojovné, dovedou se prosadit, hledají si, když není jiného východiska, nové místo, aby tam vzkvétaly a tím zlepšily podmínky pro vše živoucí. Proto: zůstávejte průkopníci života, nepotlačujte sny, nepřestávejte snít!“ Zní to jako pěkné ocenění všem a současně jako pozvání jít dál.
Jeden z biblických textů, který zněl u příležitosti díkuvzdání za úrody je jedním z prvních vyznání víry v Boha, které v Bibli nacházíme „Dnešního dne jste vyznali, že jedině Hospodin je váš Bůh a že Ho budete následovat, držet se Jeho nařízení a zákonů a poslouchat Jeho vůli. A naopak Hospodin dnes potvrdil, že jste Jeho zvláštním vyvoleným národem, jak vám slíbil.“ (Dt 26,17-18). Propojila se tak radost, vděčnost, oslava s květinami, služba, vyznání víry…Ať si takové krásné momenty dlouho pamatujeme. Jsou duševním bohatstvím. 

Miriam Szőkeová

 


Milé kolegyně a kolegové, přátelé a modlitebníci.

Vědci potvrdili několik zajímavostí o lidské mysli, které můžou lidem ulehčit život. Několik z nich se hodí v rozběhnutém školním roce, např.: 1. „Pokud se učíte něco nového, zkuste to převyprávět kamarádovi nebo kamarádce a nechte jej/ji, ať se Vás ptá otázky. Pokud na ty otázky budete umět odpovědět a ten druhý pochopí Vaše vysvětlování, tak dané problematice opravdu rozumíte.“ Jedna moje spolužačka se svojí sestrou vyprávěly všechny školní témata ještě na vysoké škole svému pejskovi, takže kdyby to ten pes byl schopný zreprodukovat, mohl být z něj lékař a farář v jedné osobě… V prvních stoletích po Kristu, když apoštol Pavel psal své epištoly sborům církve, taky určitě sdílel a hovořil své poznatky, postoje a učení o Ježíši svým spolupracovníkům- Silvánovi, Timoteji a Titovi („Boží Syn Ježíš Kristus, jak jsme vám ho přiblížili se Silvánem a Timotejem, také nebyl muž dvojí tváře.“ 2 Kor 1, 19). 2. Vícero studií dokázalo, že psaní deníku o prožívání a pocitech nám pomáhá. Současně si dokážeme lépe porozumět a upravit své reakce k lepšímu. Vyventilování negativních věcí formou psaní na papír prý dokáže zredukovat stres. Možná i psaní  v biblických dobách a v dějinách opravdu také pomáhalo také jejich pisatelům. 3. „Máte-li problémy rozhodnout se nebo vyřešit nějakou záležitost, promyslete si to v cizím jazyce. Mnoho výzkumů ukázalo, že myšlení v jiném jazyce jako je náš mateřský, je více racionální a neobsahuje tolik emoční složky, která by nás prý mohla brzdit.“ Když se podíváme na apoštola Pavla, tak mluvil hebrejsky a taky řecky, což využíval při hlásání evangelia i ve svých spisech. Jeden z našich kamarádů nám v létě prozradil, že se v době karantény začal učit italsky. Není to skvělé? Co zajímavého můžeme ještě tento týden někomu blízkému převyprávět, co si můžeme zapsat, a slovíčka kterého cizího jazyka si zopakujeme?

Inspirativní a pokojný večer.

Miriam Szőkeová


Milí spolupracovníci, modlitebníci.

V jednom z příběhů Bruna Ferrera se píše: „Naše duše je jako sekera. Nesmíme ji nechat zrezivět. Každý den bychom ji měli trochu naostřit“. Následně autor vyjmenovává deset „způsobů pro naostření naší duše“. Některé jsou nám bližší a pro čitatele Bible známé, některé jsou nám lidsky pochopitelné, a přesto na některé tak často zapomínáme. Dovolme si některé z nich uplatnit ještě dnes: 


1.Buďte ke všem laskaví. I k těm, které máme doma.
2.Usmívejte se.
3.Modlete se.
4.Pomozte někomu, kdo vás potřebuje.
5.Každý den obejměte lidi, které máte rádi, a řekněte jim: „Mám tě rád/a. Jsem rád/a, že jsi.“
6.Jakmile je to možné, zkuste jít pěšky.
7.Zastavte se na deset minut a poslechněte si nějakou hudbu.
8.Nevynechte oslavy narozenin, výročí, svátků a podobných příležitostí.
9.Hýčkejte sami sebe.
10.Dívejte se na nebe a směřujte vysoko.

Pokojný a krásný večer!

Miriam Szőkeová


A máme září - vzpomínám na mého strýce, který rád recitoval báseň Františka Hrubína: Září. Začínala slovy: "Košíky jsou už vrchovaté, vy na květy však vzpomínáte, když vykvetly a zrůžověly a přiletěly první včely." Vždy mě to naplňovalo radostí a vděčností vůči Bohu Stvořiteli, který to tak nádherně v přírodě vymyslel: od květů až po jablíčka.

A dnes jsem v knize Bruna Ferrera: "Hostina pro duši" četla v souvislosti s úrodou zajímavou povídku. Jmenuje se Políčko a vypráví o mladém inženýrovi, který se rozhodl investovat do zemědělství a koupil si malé políčko. Jelikož neměl s pěstováním žádné zkušenosti, zeptal se starého rolníka: "Myslíš, že by moje pole dalo dobrý ječmen? Nebo si myslíš, že by tam šla pěstovat kukuřice nebo sója?" Stařec odpověděl: "Podle mě by mohlo rodit ředkvičky , cikorku, pažitku a kyselá jablíčka. Já jsem tam viděl vždy jen vysokou trávu". S touhle odpovědí nebyl mladík nadšen, a tak rozhovor uzavřel slovy: "Zaseju dobrý ječmen a uvidím, co se stane!" Starý rolník se na něho se šibalským úsměvem podíval a řekl: "Tak to je jiná řeč. Jestli zaseješ ... To je něco jiného, jestli zaseješ!"

Dnes zaseji úsměv, aby vyrostla radost.

Dnes zaseji slovo útěchy, aby rostl pokoj.

Dnes zaseji skutek lásky, aby láska převládla.

Dnes zaseji modlitbu, aby byl člověk blíže k Bohu.

Co budeš zasévat Ty? A jaký užitek to přinese?

Eva Pawlasová

 


Zamyšlení pro víkend 31.8.2020 ke stažení ZDE


"Ať Hospodin ti žehná a chrání tě, ať Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář a je ti milostiv, ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem." Nu 6:22-27

"V Kristu nás obdařil vším duchovním požehnáním nebeských darů." Efez. 1:3

Zřejmě tušíte, o čem se chci tento večer s Vami sdílet - jde o požehnání. Jedno přísloví zní: "Bez Božího požehnání, marné naše namáhání." Hned na začátku knihy Genesis čteme, jak Pan Bůh žehná živočichům, člověku nebo sedmému dní jako dní odpočinuti. Jen, pokud si nad sebou budu uvědomovat Boží jméno a s tím i jeho přítomnost, mohu být vpravdě požehnaná. Je to dar Boží tváře, která se od nás neodvrací, ale naopak vstřícně se k nám obrací. Slova požehnání pocházejí z Písma svatého a jsou vlastně zaslíbením Boží přízně a dobroty. Prvním lidem Bůh požehnal plodnosti a podobně Abrahamovi a Sáře. Ve Starém Zákoně požehnání v zásadě znamenalo hojnost potomstva, obživy, bezpečí a tomuto pohledu se není třeba bránit ani dnes. Je dobré si uvědomit, že Bůh tak činí podle své vůle a svého rozhodnutí, protože nás nejlépe zná a ví, co potřebujeme a co nám prospěje. O Boží požehnání můžeme prosit, jak to činil Jábes ve své modlitbě: "Kéž bys mi dal požehnání ..." 1Paralip. 4:9-10.

K tomu nejdůležitějšímu daru Božího požehnání, kterým je Kristus sám, má přístup každý bez rozdílu. Ježíš je tou rozjasněnou Boží tváří, která se k nám obrátila. On nás požehnal Boží milostí, odpuštěním hříchu, smířením s Bohem, pokojem myslí i srdce.

Boží požehnání je ovšem určeno k tomu, aby bylo sdíleno. Abraham na svou cestu víry slyší od Pana Boha: "Požehnám ti a staneš se požehnáním." Také ap. Pavel přijal plnost Kristova požehnání a s ní chce cestovat do Říma, aby se o ní podělil s tamními křesťany. 

I Vy jste požehnání, pokud jste přijali Kristovo požehnání v podobě odpuštění hříchu. Pokud máte Boží pokoj, můžete být požehnáním pro druhé. Přeji Boží požehnání všem pracovníkům, klientům i příznivcům Slezské diakonie.

Eva Pawlasová 

 


Vzácní přátelé, modlitebníci.
V životě se ptáme různé otázky – druhých lidí, sami sebe, Pána Boha. Odpovědi dostáváme
někdy poměrně rychle, někdy pomalu nebo na odpověď stále čekáme. Jaké otázky dává
člověku Bůh nebo co se nás jednou zeptá sám Nejvyšší? Jedno zamyšlení říká o tom, co se
nás Pán Bůh nikdy nezeptá:
1. Jaký model auta jsi měl?
Zeptá se Tě, kolik lidí jsi odvezl.
2. Kolik metrů čtverečných měl Tvůj dům nebo byt?
Zeptá se Tě, kolik lidí jsi přijal ve svém domě, či bytě.
3. Jakou značku oblečení jsi měl v šatníku?
Zeptá se Tě, kolika lidem jsi pomohl obléct.
4. Jak vysoký byl Tvůj plat?
Zeptá se Tě, jestli jsi peníze vydělal čistým způsobem.
5. V jaké čtvrti (v jakém sousedství) jsi žil?
Zeptá se Tě, jak ses choval ke svým bližním.
6. Jaká byla barva Tvé pleti?
Zeptá se Tě na čistotu Tvého nitra.
7. Proč Ti trvalo tak dlouho hledání a nalezení spásy?
Vezme Tě s láskou do svého domu v nebi a ne k branám pekla.
Drazí, „proto se vzpamatujte a probuďte se k modlitbám, především si ale zachovejte
vzájemnou lásku, vždyť láska přikryje množství hříchů. Projevujte si navzájem pohostinnost
se vší ochotou.“ (1 Pt 4,7-9).
Jakou otázku bych se potřeboval/a zeptat všemohoucího a laskavého Boha ještě dnes? Jakou
otázku dává naopak v dnešní večer On mě?
Požehnané naslouchání v Boží přítomnosti a krásný večer všem.
Miriam Szőkeová


Drazí čtenáři večerních modliteb,

S vděčnosti jsem přijal čtvrteční pozvání do modlitby v pokojíku. Modlitba malé holčičky byla vskutku inspirující. V pokojíku na posteli (a nejlépe pod peřinou), člověk jakoby snáze odpoví, svěří svůj den. Když ho nikdo nepozoruje… Ale v modlitbě jde také o setkání. Říkal jsem si, jak asi vidí tu mou modlitbu Bůh.

A tu přišlo evangelium na tento týden, kde sám Nejvyšší nastavuje zrcadlo naší modlitbě a naší službě! V evangeliu podle Lukáše, v 18. kapitole:

"Farizeus se postavil a takto se sám u sebe modlil: ‚Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, vyděrači, nepoctivci, cizoložníci, nebo i jako tento výběrčí mýta (celník). …' Avšak výběrčí stál docela vzadu a neodvážil se ani oči k nebi pozdvihnout; bil se do prsou a říkal: ‚Bože, slituj se nade mnou hříšným.‘"

 

Dva cílevědomí lidé, kteří jsou vidět. Lidé, kteří mají nějaké ambice. Nicméně mají každý úplně jiný životní postoj a hodnoty. 

To, co se modlí, mi bylo zrcadlem. Ukázaly, jak nezřídka závidím vnější úspěch, jak se celý den s někým porovnávám ("jsem lepší než…"). Cožpak také nemám své ambice? A ty mé krásné modlitby, to by si andele mohli nahrávat. Jenže… Co pomůže člověku sebehezci modlitba, když se toulá jak ztracená ovce. Ježíš  říká, že ten výběrčí mýta na tom byl lépe. On si to své bloudění uvědomil a před Bohem priznal. 

 

Pane, Ty svítíš do našich životů a posíláš nás, abychom přinášeli světlo do života potřebným. Když nám dáváš zrcadlo modlitby, prosím, proměňuj nás i tím dnešním slovem. Ať v našich modlitbách a činech můžou lidé vidět Tebe. Tobě buď chvála nyní i navěky.

Amen

David Pasz

Prebuď sa, severný vietor, a príjď, južný vánok. Prevej mi záhradu, nech rozváňajú jej balzamy. (Veľpieseň 4:16)

Pojďme chvílu skúmať význam tejto modlitby. Vychádza zo skutočnosti, že tak ako prekrásne vône môžu byť ukryté v korenistej rastline, aj určité dary môžu byť nevyužité alebo nerozvinuté v srdci kresťana. Mnoho semienok viery je zasiatych, ale z niektorých sa vzduch nikdy nenaplní vôňou svätých túžob alebo zbožných skutkov. Ten istý vietor veje na bodliak aj na korenistú rastlinu, ale iba jedna z nich vydáva bohatú vônu. 

Niekedy Boh dopustí, aby prudký vietor skúšok vial ponad Jeho deti, aby rozvíjali svoje dary. Tak ako lampáš svieti jasnejšie, keď ním mávame, tak ako borievka vonia najsladšie, keď ju hodíme do plameňov, tak aj navzácnejšie kvality kresťana často vznikajú v mocných vetroch utrpenia a nepriazne. Zlomené srdcia často byžarujú vôňu, ktorú Boh rád cítí. (viz Mk 14,3-9)

 

Mám malú nádobku, ale veľmi drahú,
plnú ľudskej lásky - môj parfum nesmiernej ceny.

Držím ju hlboko tam v srdci zavretú,
zriedka zdvihnem viečko, aby sa nestratil obsah vzácny.
No jedného dňa príde hlboký a zvláštny smútok
a s drvivou váhou padne na môj poklad vzácny.
Srdce mi zamrie v úžase - čo je to za skutok?!
No ako tak smútim, zbadám zázrak nevídaný.
Moja ľudská láska sa na nebeskú lásku zmenila
a uzdravujúca sila na iné zlomené srdcia prúdila,
hlas nade mnou zašepkal: ..Dieťa Moje, ako si bol potešený,
s tou potechou budeš odteraz potešovať iných.
Spoznáš blahoslavené spoločonstvo so Mnou,
ktorý svet lieči so srdcom zlomeným láskou.


Stará legenda hovoří o tom, jak se španělský král rozhodl, že dá svobodu jednomu galejnikovi. Nechal se převést na loď,kde se tísnilo ctyři sta padesát trestanců. Šel od jednoho muže k druhému a ptal se, co udělal. Všichni mu tvrdili, že jsou nevinní. Vymlouvali se na křivdu a na justiční omyl. Pouze jeden galejník přiznal, že spáchal zločin a byl pak potrestán v souladu s platnými zákony. Král prošel celou loď. Pak volá kapitána a dává mu příkaz: " Jak by k tomu přišli všichni ti nevinně odsouzení, kdyby tu s nimi seděl takový Zlosyn? Proč by měl sedět v takové dobré společnosti? Odemkněte zámek od jeho pout a pryč s nim." Galejník byl propuštěn na svobodu. 

Vzpomínáte na přiznání krále Davida: "Zhřešil jsem.", o kterém jsem psala v pondělí? V příběhu Davida také čteme výrok: člověk se dívá na to, co má před očima, Hospodin však hledí na srdce. Před Pánem Bohem nic nezatajíme , a proto ve vztahu k Němu je důležitá upřímnost. Upřímnost je ve vztahu vždy velice osvobozující. Přeji Vám radost z této svobody.

Ewa Pawlasová


Milí modlitebnici,

v těchto dnech se zabývám blíže osobnosti krále Davida. Jak víme, je o něm napsáno, že to byl muž podle Božího srdce. Vzpomeňme na okamžiky vítězství a na to, jak pokorně připisoval tyto úspěchy Bohu. Zakládal si na své závislosti na Bohu. Ale jeho cesta víry není jen radostná, i jeho potkalo pokušení, kterému podlehl. Jsou lidé, kteří své pochybení buď přehlížejí nebo omlouvají, v nejhorším případě skutečnost překrouti a vydávají dokonce za něco dobrého. K takovým však David nepatřil. Poté, co si uvědomil chybu, vyznal: "Zhřešil jsem". To je návod, jak se znovu postavit na nohy, když upadneme. Někdy ten pád nemusí být ani veliký - stačí zaklopytnutí, ale i to nás může svést z cesty viry. Čas modlitby je příležitostí k děkování, prosbám, přímluvám, ale také k vyznávání. Třeba slovy Davida z Žalmů 51: "Stvoř mi, Bože, čisté srdce, obnov v mém nitru pravého ducha. Jen mě neodvrhuj od své tváře, ducha svého svatého mi neber. Dej, ať se zas veselím z tvé spásy, podepřít mě duchem oddanosti."

Požehnaný čas.

Eva Pawlasová


 

Michal Klus, pastor

RutinaZamyšleníJe čas k úkliduPolitická otázka100%S vlkem v patáchJá pod beránkemBohatí křesťanéMemento moriObnova zarostlých cestDočasné rozloučení, Pomoc při bolestiKarenové z Myanmaru, Nikodém, Je vymalováno, O ztrátách a radosti, Nevyslyšené modlitby, Ježíšova modlitba, Jazyk za zuby, Duše matky, Můj poklad, Plný kalendář

 

 

 

 

 

 

 

Jak pomáhat lidem 2, Jak pomáhat lidem 3

 

V modlitbách neustávejme a modleme se

  • za maminku kolegyně, která po úspěšné operaci stále bojuje a musí absolvovat časté lékařské kontroly
  • Chtěla bych poděkovat všem, kteří se modlili za bratra kolegyně, který byl z důvodu onemocnění COVID-19 hospitalizován, byl uveden do umělého spánku.
  • Můžeme poděkovat Bohu za vyslyšené modlitby, bratr kolegyně již není v ohrožení života, byl převezen do jiné nemocnice, je již na běžném pokoji. Zatím má následky, tak jej čeká zřejmě fyzioterapie, tak na něho můžeme nadále pamatovat, zároveň však máme důvod k tomu být vděční za vyslyšené modlitby. 
  • za krajské volby
  • za přípravy a oslavy 30 let Slezské diakonie
  • za Evangelický den, který proběhne teď v neděli; za svědectví, které tam budou mít někteří pracovníci
  • Za konferenci a akce k 30 létům práce Slezské diakonie.
  • za syna kolegyně, který utrpěl těžký úraz, ochrnul na polovinu těla a čeká na své uzdravení
  • za všechny, kteří se uzdravili z nákazy a za ochranu před nákazou v dalším období
  • prosíme za nové zaměstnance a všechny ty, které čeká nějaká změna na pracovišti - nová pozice, či nové úkoly nebo odchod na mateřskou dovolenou
  • za moudrost a pokoj k blížícím se krajským volbám
  • o požehnaní pro ty, kteří hledají práci, zejména absolventy
  • za všechny nemocné, staré a osamocené lidi, aby našli naději v Pánu Bohu
  • za pokoj pro všechny, kteří prožívají různé situace a za schopnost odlišit podstatné od nepodstatného
  • za efektivní a promyšlenou komunikaci mezi politiky při nastavování opatření k Covid-19
  • za vnímání perspektivy Boží lásky, péče a zájmu o nás i uprostřed nelehkých momentů  
  • děkujme za všechno dobrodiní a dary, které nám Bůh dává na každý den
  • děkujme za vyslyšené modlitby, že v Anglii se situace zlepšuje; jsme vděční za zlepšující se situaci i v Birminghamu, v City Mission i za Wesley Erpena a jeho rodinu, přátele; jsme vděční, že jsou v pořádku
  • za vedení našeho státu, kraje, měst a obcí
  • za naše spolubratry a sestry, kteří jsou v diakonické službě na Slovensku; především ze sborové diakonie z Košic – Cesta naděje Košice
  • za naše přátele v USA v City Mission a LCSV, konkrétně za našeho přítele Svena Schumachera a jeho rodinu, za služby v Indianopolis 
  • za přípravy a realizaci oslav 30 let Slezské diakonie
  • za konference a koncert k 30 letům Slezské diakonie
  • děkujme za 30 let vedení, požehnání a ochrany Slezské diakonie

Chci Vám popřát večer naplněný Boží pokojem. Těším se na náš společný čas na modlitbě.

S láskou Vás zdraví

Petr Wiselka