Mezinárodní dobrovolnictví

 KDYŽ SRDCE KRÁČÍ...

„Když srdce kráčí“  je sloganem programu interVIA (https://www.intervia.cz/), který pozývá k účasti na mezinárodní dobrovolné službě v České republice a v zahraničí. Dává tak příležitost mladým lidem k neformálnímu učení a vzdělávání skrze pomoc druhým a práci s potřebnými. 

interVIA momentálně zastrešuje šest dobrovolnických programů: INVY v Česku, INVY v Evropě, INVYA, INVYT, INVYT Junior a INVYT+. Věříme, že dlouhodobá dobrovolná služba v zahraničí je jedinečnou příležitostí v životě každého člověka k tomu, aby lépe poznal sám sebe, ostatní lidi i Boha. V dobrovolnících vzbuzujeme  nadšení pro osobnostní, profesní a duchovní růst. A pozývame na cestu sociálního, interkulturního a sociálně-politického učení.

Věříme, že dobrovolnictví v cizině je obohacující zkušenost, díky níž lze získat nový pohled na lidu, kulturu a náboženství. Často také představuje výzvu hodnotám, zažitým normám a postojům a může měnit jednotlivce i celé komunity.

Od roku 2005 již u nás výměnou prošlo více než 250 dobrovolníků. 
Spolupracujeme s 15 partnerskými organizacemi sítě EDYN (https://edyn.org/) a jinými partnerskými organizacemi ze zemí Evropské unie (např. Španělsko, Portugalsko) i jiných částí světa (např. Tanzanie, Izrael, Rusko, Gruzie, Arménie, Ukrajina, Turecko nebo USA).

Naší vizí je plnit sny těm lidem a společně s těmi lidmi, jimž srdce bije za život v radosti, spravedlnosti a důstojnosti a kteří vnáší změnu do vlastního života i života druhých lidí.

Vydej se spolu s námi na dobrodružnou cestu programů interVIA!

Program INVY je programem dlouhodobé dobrovolné služby, fungující již od roku 2004, díky kterému do ČR na dobrovolnou službu přicestovalo již okolo 300 mladých lidí. Ve své historii byl náš program spolufinancován programy Evropské Unie jako Mládež v akci či Erasmus+. Nyní již druhým rokem novým programem, Evropským Sborem Solidarity. 

Prvotní zkušenosti s programem INVY daly vzniknout dobrovolnickým programům v Tanzanii, a to jak dlouhodobým (INVYT, INVYT+), tak i krátkodobým (INVYT Junior), které nabízí možnost mladým lidem z Česka a Slovenska stát se dobrovolníky na školách v Tanzanské vesnici Dongobesh. Tyto programy jsou realizovány ve spolupráci s Děti Afriky v ČR, a na Slovensku ve spolupráci Deti Afriky a SEM. 

V roce 2015 jsme ve spolupráci s naší italskou partnerskou organizací Diaconia Valdese realizovali program INVYA (International Voluntary Year in Argentina). V jeho rámci absolvovala dobrovolnice Miška (naše programová koordinátorka, momentálně na mateřské dovolené) devítiměsíční dobrovolnou službu ve městě Paraná, kde pracovala s náctiletými matkami a jejich dětmi.

Pokud Tě některý z programů zaujal, neváhej se dozvědět více na našich webových stránkách: https://www.intervia.cz/cs, nebo nás začni sledovat na sociálních sítích: na facebooku a instagramu. 

Mezinárodní dobrovolníci jsou v plné sestavě!

I v letošním roce měla Slezská diakonie výsadu přivítat  do svých řad 12 mezinárodních dobrovolníků ze Španělska, Francie, Německa, Slovenska, Turecka a Gruzie. Dobrovolníci působí na školách a střediscích Slezské diakonie v rámci programu dlouhodobého dobrovolnictví INVY (International Voluntary Year), který je spolufinancován programem Evropské unie, Evropským sborem solidarity. Od 25.-27.10.2022 proběh již druhý příjezdový seminář, který se konal tentokrát v rekreačním a vzdělávacím středisku Beskydská Oáza v Písku u Jablunkova. 

 

První část semináře byla věnována 6 dobrovolníkům, kteří  přijeli do ČR až koncem září a v průběhu října. Dobrovolníci obdrželi praktické informace ohledně dobrovolné služby, Slezské diakonie, atp. Věnovali jsme seznamovacím hrám a aktivitám na  prolomení ledů a k posílení komunikace. Jelikož nedílnou součástí INVY  je také proces učení, hovořili jsme o konceptech, které kladou důraz na zodpovědnost jedince za to , co a jak se naučí (Self-directed learning) a  vyzývají rovněž k učení se jeden od druhého a vzájemnému obohacování se (Peer learning). Dobrovolníci si následně  plánovali konkrétní oblasti, ve kterých by se chtěli během INVY rozvíjet. 

 

V druhé části semináře do  Písku zavítali i dobrovolníci, kteří dorazili do ČR již na začátku září. Celé skupina tak měla příležitost se lépe poznat, navázat  či prohloubit nová přátelství, a tak trochu symbolicky začít cestu dobrovolnictví společně. Proč? Chtěli jsme jim ukázat, že na to všechno nejsou sami, že mají jeden druhého a taky podporu koordinátorů, supervizorů a mentorů. Přece jen opustit svou komfortní zónu a přijet do země, kde se hovoří jiným jazykem a kde věci, které se zdají samozřejmé v jednom kulturním kontextu, jsou chápány jinak v kultuře jiné, to je nemalá výzva. 

A tak cílem semináře bylo rovněž dobrovolníky povzbudit, motivovat, inspirovat a sdílet zkušenosti z minulých let. Dobrovolníci tak měli ku příkladu příležitost vyslechnout svědectví italské dobrovolnice Ericy, která působila v SD v předchozím roce. Dále měli prostor k přečtení dopisů bývalých dobrovolníků, ve kterých našli plno rad a tipů ať už pro práci v SD, tak pro život v ČR.
Seminář provázela velmi přátelská atmosféra, kterou ještě více umocnily slunečné podzimní dny. A jelikož někteří dobrovolníci pocházejí z velkoměst, tak prostředí Beskydské Oázy se svými výhledy na podzimní krajinu či smogem nenarušenou noční oblohu byly takovým malým pohlazením pro duši. Dobrovolníci projevili velmi aktivní přístup. Cítili jsme z jejich strany opravdu vděčnost za příležitost k vzájemnému setkání se, sdílení společných obav i očekávání. 
V závěrečném ranním zamyšlení věnovaném tématu světla jsem dobrovolníky naučili česky krátkou dětskou písničku „Moje malé světélko chci, aby svítilo.“ A do jejich nových domovů jsme je vyslali právě s přáním, aby mohli využívat svá obdarování a připojit se tak k realizaci motta SD a přinášet světlo do života potřebným. 
Závěrem nezbývá než jim přát hodně vytrvalosti, trpělivosti a neutuchající nadšení ke službě potřebným.
 

Rok dobrovolníkem

Ahoj, jmenuji se Pelin a jsem dobrovolníkem. I přestože má dobrovolná služba skončila před několika týdny, budu vždy sama sebe za „dobrovolníka” považovat. Tento název jsem si osvojila více než jakékoliv jiné tituly. Než jsem se jím stala, vždy jsem se snažila něčeho dosáhnout. Dobrovolnictví mě naučilo vytrvat na cestě a užívat si ji. To je má cesta, kterou následuji.

Mnoho let jsem snila o životě v jiné zemi a o vystoupení z vlastní komfortní zóny. Po absolvování vysoké školy jsem se rozhodla zapojit se do ESC programu, kde mě osud spojil dohromady se Slezskou diakonií. Byla jsem vybrána jako dobrovolník pro mateřskou školu s dětmi s postižením. Dodnes nezapomenu na moment, kdy jsem obdržela přijímací dopis. Nemohla jsem tomu vůbec věřit. Stejně jako nyní tomu, že můj dobrovolnický rok skončil. ​​​​​

Moje první dny v České republice jsem strávila poznáváním střediska, dětí, kolegů, města, spolubydlících a samozřejmě zvykáním si na život v nové zemi. Byla to moje první zkušenost se zahraničím, ale velmi rychle jsem se na nový život adaptovala. Za několik týdnu jsem nabyla pocitu, že zde žiji už mnohem déle.

Tento rok bylo pro mě spoustu věcí poprvé. Poprvé jsem pracovala s dětmi s postižením. Byla to neobyčejná zkušenost. Během této doby jsem se učila český jazyk. Největší motivací a důvodem, proč jsem tyto lekce měla ráda, byly děti. Pravdou je, že nejvíce slov jsem se naučila právě od nich. Všichni mi velice chybí. Umím si představit, jak se budou ptát: „Kde je Pelin?”

Cítím, že jsem se změnila. Někdy dokonce zapomenu jak moc. Občas si také uvědomím, co všechno jsem se naučila. Nyní jsem dost silná přizpůsobit se a navazovat vztahy s lidmi nezávisle na prostředí či zemi, ve které se nacházím. Nebojím se nových věcí a překonala jsem strach z komfortní zóny. Jsem odhodlaná otevřít svému životu nové stránky. Povinnosti mě osvobodili.

Pomáhala jsem postiženým dětem a na oplátku jsem získala mnoho dovedností a životních zkušeností. Pomáhala jsem jim a oni pomohli mě. Zlepšili můj život.

Navíc jsem během projektu poznala spoustu nových lidí. Naučila jsem se od nich mnohé a s některými mám velmi blízký vztah. Někdy se musíte přestěhovat do malého města, aby jste našli ty největší přátele. Doufám, že se jednou všichni v budoucnu sejdeme.

Na začátku projektu jsem chtěla pouze zažít dobrý rok v zahraničí. Zažila jsem více, než jen dobrý rok. Mám spoustu přátel a tucet zážitků a zkušeností. Abych byla upřímná, ani já jsem před rokem netušila, jak skvělý rok mě čeká. Každý konec je i začátek. Můj ESC projekt skončil a já přeji každému, kdo si tento článek přečte, aby se této zkušenosti nebál nebo alespoň našel odvahu zkusit něco nového.

Pelin Özden, turecká dobrovolnice 2021/ 2022 programu interVIA, projekt kofinancovaný Evropským sborem solidarity