Rozhovor se Zuzanou Hartmannovou

Jak dlouho pracuješ ve Slezské diakonii a vzpomeneš si na první inovativní aktivitu, do které jsi byla zapojena? 
S pauzami na rodičovskou dovolenou je to dvouciferné číslo – 11 krásných let. První inovativní aktivitou pro mě osobně bylo rozšiřování celého programu mezinárodního dobrovolnictví (dnes program InterVIA), jak hostování dobrovolníků z jiných zemí, tak také vysílání dobrovolníků na dlouhodobé projekty v rámci Evropy. Poté následovalo velké „wow“, a to vysílání českých a slovenských dobrovolníků na dlouhodobou dobrovolnou službu do partnerské organizace v Tanzanii (program INVYT). Doteď to vnímám jako mou největší profesní inovaci a jsem velmi ráda, že jsme se tehdy do toho nebáli jít. Samozřejmě za tím byla mnohaletá práce, odhodlání a motivace. Hlavní inovací zde bylo umístění projektu v zemi třetího světa.

Jaký je Tvůj vztah nebo postoj k inovacím a obecně ke změnám? Myslíš, že jsou potřeba v sociální oblasti?
Dnes je můj vztah k inovacím velmi pozitivní, ale musela jsem si k nim najít cestu. Samozřejmě když děláme něco, v čem jsme si jistí, dobří, věříme si, víme jak na to, je to pro nás jednoduché. Naopak když máme zadání věnovat se něčemu novému, co nám není blízké, nejsme si jisti v daném tématu, znejistíme… A zde pro mě nastává ten nejdůležitější moment, a to nebát se. Odvaha jít do něčeho nového, neznámého je dle mého názoru základním stavebním kamenem všech skvělých inovací a změn. Bezesporu jsou inovace v sociální oblasti potřebné. Musíme reagovat na měnící se společnost a její potřeby. Inovace by nám měly přinést zásadní zlepšení kvality života lidí i fungování sociálních služeb. I v rámci běžných procesů se snažíme dosáhnout prostřednictvím změn svých cílů snadněji a efektivněji, ale inovace nám dokonce mohou otevřít cestu ke zcela novým cílům. 

Co Tě motivuje k tomu pustit se do nových věcí?
Ráda vystupuji ze své komfortní zóny a zkouším „co vydržím“. Pokud mám vedle sebe někoho, kdo se mnou kráčí v rámci dané cesty inovace, baví mě pozorovat profesní a osobní rozvoj konkrétního jedince. Nové věci a příležitosti ke změně a k inovaci beru jako příležitost pro profesní i osobní rozvoj. Pokud přijde změna v pravý čas, jsem přesvědčena o tom, že nám otevře jiné možnosti a příležitosti, třeba i v tom, jak na věci a situace nahlížíme. Když se řekne inovace nebo změna či něco nového, vybaví se mi pojmy jako „je to cool“, „je to trendy“, „je to in“, „jdeme s dobou“, „nezahálíme“. Je to pro mě příležitost naučit se něco nového, někdy jít do neznáma.

Aktuálně vedeš projekt Stezka – Aktivizační centrum pro rodiny v závislostech. Můžeš nám ho představit? Co je jeho hlavním cílem?
Stezka je projekt finančně podpořený v rámci OPZ+. Je rozšířením služby Sociální asistence Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. V týmu se držíme hesla: „Jsme tak trochu jiná SASka“. Stezka je adiktologická SASka. Stezka je sama o sobě velkou inovací. Pracujeme s rodinami, které se dlouhodobě nacházejí v nepříznivé sociální situaci a ve kterých je minimálně jeden závislý člen. Cílem je pracovat s rodinou jako celkem, rodinu „uzdravit“ a podpořit ji v jejím začlenění se do společnosti. Důraz je kladen na příčinu nepříznivé sociální situace rodiny spojené se závislostí, nikoli pouze cílením na důsledky tohoto problému. Cílem je také snížení negativních dopadů závislostního chování na rodinu, jejich zmírnění nebo úplné odstranění.

Jaký inovativní přístup se v tomto projektu uplatňuje?
Inovativní je podstata projektu, kdy se primárně zaměřujeme na závislostní problematiku včetně rizikového chování. Nezbytnou součástí je pochopení vlivu závislosti na celou rodinu. K rodině přistupujeme komplexně a vnímáme ji jako systém. 
V rámci inovace nabízíme nově terapeutickou a adiktologickou podporu přímo v přirozeném prostředí klientů. Terapie se tak stávají velmi nízkoprahové. Další významnou inovací je skutečnost, že tým projektu Stezka je multidisciplinární a uplatňujeme systém case managementu. Vedle tří sociálních pracovnic máme dvě psychoterapeutky, adiktoložku, koordinátorku a case managera. Důraz klademe nejen na spolupráci v rámci case managementu, ale spolupracujeme s jinými organizacemi a institucemi, například s kontaktními centry (testování klientů), terapeutickými komunitami, psychiatrickými nemocnicemi a OSPODy.

Jaký význam vidíš v rámci inovativních přístupů ve spolupráci a učení se od druhých?
Sdílení mezi kolegy, spolupracovníky, experty v oboru, zástupci jiných organizací, zástupci měst, kraje a zahraničními partnery je vždy důležité a obohacující. Je to prostor pro sdílení zkušeností, znalostí, způsobů řešení problémů a dosahování společných cílů. Osobně mám zkušenost jak se studiem, tak dobrovolnictvím v zahraničí. Proto v mém životě hraje důležitou roli interkulturní učení, protože prvek jiné, odlišné kultury a jiných odlišných přístupů mně často pomáhá řešit situace způsobem „thinking out of the box“. Velký význam přikládám také neformálnímu učení. Mé učení nebo také můžeme říci poznávání se bylo vždy vedle někoho, vedle kamaráda, peera, spolužáka, kolegy či nadřízeného. Tito naši parťáci nás v mnohém mohou inspirovat a umožnit nám využití nových, inovativních přístupů.

Kam chceš s tímto projektem směřovat? Respektive co je potřeba k tomu, aby se inovace udržela a včlenila do běžného života?
Chceme být nadále dostupnou nízkoprahovou službou v adiktologické oblasti, která je zaměřená na práci s rodinným systémem jako celkem. V rámci projektu Stezka již dosahujeme zajímavých výsledků, proto bych chtěla, pokud se tyto naše inovativní přístupy osvědčí i dále, aby byly použité také v jiných oblastech, jak geograficky, tak v jiných oblastech sociální práce. Aktuálně již o podobnou službu s využitím námi aplikovaných inovativních přístupů projevilo zájem další město. Věřím, že toto je důkazem správného směřování služby a reálných dopadů těchto inovací. 

Máme rok osobního rozvoje a podpory. Jaký bys chtěla, aby tento rok byl pro Tebe (případně i pro Tvůj tým) z hlediska osobního rozvoje?
Chci oba mé týmy podpořit k vědomému osobnímu rozvoji. Každý si již vybral a nastavil konkrétní téma a oblast, na kterou se během roku zaměří. Ke konci roku si jejich samostatně řízené učení vyhodnotíme. Ano a jsme opět u projektového řízení – nastavíme si cíl, metody a výsledky si vyhodnotíme. A jaký chci, aby byl tento rok osobního rozvoje pro mě? Každý rok si sama pro sebe stanovuji téma, kterému se chci věnovat, a letos se chci více ponořit do příběhů a osudů našich klientů a více tak ukotvovat poslání naší služby. V osobním životě věřím, že stále budu schopná vybalancovat rodinný život se životem pracovním. A jak doma pro rodinu, tak v práci pro mé skvělé kolegy budu podporou.