Počátky Slezské diakonie – rok 1990

Změnou společensko-politických podmínek po 17. listopadu 1989 také v Těšínském Slezsku znovu ožilo uchované živé povědomí, že křesťanská láska se má projevit konkrétními činy a službou. Toto znovuoživení se projevilo jak v Čechách, na Moravě či na Slovensku, tak i v Těšínském Slezsku. Již při zrodu Slezské diakonie stál ředitel Ing. Česlav Santarius, který působil na této pozici 20 let.

Tehdy existovaly různé představy o organizačním řešení této problematiky, ale ti, kdo je chtěli realizovat neměli žádné zkušenosti. Díky neformální skupině ostravské diakonie, která připravovala rozjezd prvních diakonických aktivit v Ostravě, byly tehdy získány podrobnější informace o vytváření organizace diakonie a metodách práce z prostředí, které již několik měsíců fungovalo v rámci Českobratrské církve evangelické (ČCE). Postupně byly navázány kontakty s Ústředím Diakonie ČCE v Praze a od tehdejšího ředitele PhDr. Karla Schwarze byly získány další informace, ale i praktické rady pro činnost.

Velký význam pro vznik Slezské diakonie měly i první zahraniční kontakty a zejména osobní angažovanost evangelického pastora Dr. Miroslava Danyśe, rodáka z Českého Těšína, který žil a pracoval v německém Detmoldu.

S ohledem na regionální a historické tradice bylo přistoupeno k budování a vytváření vlastní regionální diakonie s tím, že od samého začátku byl zvažován její ekumenický charakter. Asi v polovině roku 1990 byla vypracována první pracovní verze Statutu a ustaven Přípravný výbor. I přes zastoupeni farářů i členů Církevní rady Slezské církve evangelické augsburského vyznání (SCEAV), nebyla ze strany některých členů ve vedení církve dostatečná podpora pro nově vznikající diakonii. Přesto se pokračovalo na dopracování Statutu do jeho definitivní podoby a s podpisy devíti členů Přípravného výboru byl zaslán k registraci do Prahy.

Dne 27. listopadu 1990 byla Slezská diakonie jako samostatný právní subjekt – občanské sdružení, zaregistrována na Ministerstvu vnitra ČSFR. Nově vzniklá organizace Slezská diakonie byla deklarována jako křesťanské sdružení otevřené všem, kteří v duchu křesťanské lásky chtějí sloužit bližním. To vzniklo na půdě SCEAV s demokraticky volenými orgány, působilo zejména na území SCEAV, úzce spolupracovalo s misijním hnutím Křesťanské společenství – Społeczność Chrześcijańska, dále s jinými církvemi, křesťanskými hnutími a stranami jak na území ČSFR, tak i v zahraničí.

Občanské sdružení Slezská diakonie mělo vlastní grafický znak – srdce s křížem uprostřed a vlastní kulaté razítko s textem „Slezská diakonie se sídlem v Karviné“ po obvodu a grafickým znakem uprostřed. Sídlo sdružení Slezské diakonie bylo v Karviné na náměstí T. G. Masaryka 3/4.

1992

V sobotu 6. dubna 1991 se v Komorní Lhotce uskutečnila první ustavující konference Slezské diakonie. Vybrána zde byla jedenáctičlenná rada a také byl schválen dlouhodobý orientační program, který stanovil pro činnost Slezské diakonie tyto bližší i vzdálenější cíle:

  • Charitativní činnost a charitativní zařízení
  • Členská základna, spolupracovníci diakonie, funkce diákonů a diákonek, ženský diakonát
  • Školení a vzdělávání, spolupráce doma i v zahraničí
  • Hospodářsko-podnikatelská činnost zaměřená na získání finančních prostředků pro činnost diakonie

Program činnosti předložený na této ustavující konferenci Slezské diakonie vypadal v té době jako pěkný sen. Je zajímavé porovnat jednotlivé body tehdy vytýčených záměrů se současnou realitou. S vděčností k Pánu Bohu je možno konstatovat, že většina cílů v průběhu dosavadní činnosti Slezské diakonie byla splněna a mnohé aktivity dále rozšířeny.

Vůbec prvním zařízením, které Slezská diakonie po svém vzniku otevřela v roce 1991, bylo Středisko křesťanské pomoci Agape v Karviné, kde se lidé mohli obracet s prosbou o radu nebo pomoc. Zároveň zde fungovala prodejna křesťanské literatury a hudby a poskytovány byly i některé kancelářské služby (kopírování, laminování, termovazba).

V prvních měsících sloužilo Agape i jako první oficiální sídlo Slezské diakonie. Poté bylo vytvořeno Ústředí Slezské diakonie v Českém Těšíně se sídlem v budově Církevní rady Slezské církve evangelické a. v. Na Nivách.

Slezská diakonie od samého začátku usilovala především o navrácení bývalých evangelických sociálních ústavů Betezda-Sarepta v Komorní Lhotce, které až do roku 1960 patřily Slezské církvi evangelické, a. v. To se doposud nepodařilo plně uskutečnit.

Od 1. ledna 1992 provozovala Slezská diakonie křesťanský Penzion pokojného stáří Betania v Komorní Lhotce, který byl vybudován za pomoci dobrovolníků. Budovu organizace získala již v prvním roce svého fungování od Okresního úřadu ve Frýdku-Místku. V následujících letech nastala její velká rekonstrukce. Penzion, jak se tehdy středisku říkalo, poskytoval základní zdravotní, duchovní i pastorační péči.

K novým zařízením patřil také Azylový dům křesťanské pomoci pro muže Bethel v Karviné. Jeho služeb bylo možné užívat od podzimu 1992 jako reintegračního zařízení pro muže, kteří z nejrůznějších důvodů ztratili domov. Začátky fungování však nebyly snadné (vybraní klienti si vařili sami, elektřina byla do zařízení přiváděna prodlužovací šňůrou z vedlejšího domku). V následujících letech došlo k významnému rozvoji střediska.

Třetím zařízením, jež zahájilo provoz v roce 1992, bylo Pobytové středisko pro uprchlíky Hebron v Těrlicku. Středisko bylo zřízeno s ohledem na politicko-hospodářské poměry v zemích bývalého východního bloku. Jeho úkolem bylo poskytnout všestrannou pomoc uprchlíkům s povoleným pobytem v naší zemi.

1993 – 1994 – 1995 – 1996

V roce 1993 byla v Ostravě zaregistrována další nová služba, která však začala fungovat až v následujících letech – Pečovatelská služba Elim.

V tomto roce také došlo, a to již po ročním fungování, v důsledku změny koncepce Ministerstva vnitra ČR, ke zrušení činnosti Pobytového střediska pro uprchlíky Hebronu.

Mezi první střediska Slezské diakonie počítáme rovněž Denní stacionář pro osoby s mentálním postižením Eden. Jeho činnost byla zahájena počátkem ledna 1994 v provizorních prostorách soukromého domu v Dolním Žukově. Dorůstající děti zde mohly smysluplně trávit svůj čas. Pro trvalý provoz střediska pak pronajal Městský úřad v Českém Těšíně budovu po bývalých jeslích na Frýdecké ulici a po rekonstrukci zde byl 1. září 1994 zahájen provoz.

Na podzim téhož roku vznikl v  Komorní Lhotce v objektu, který byl zároveň historicky prvním objektem diakonické práce, Domov pro osoby s mentálním postižením Betezda. Tento byl podroben rozsáhlé rekonstrukci a slavnostní otevření opravené budovy proběhlo 8. října 1994.

V roce 1996 došlo pro Slezskou diakonii k významné změně právní subjektivity, kdy z důvodu možnosti zajištění větší finanční podpory byla přeregistrována na církevní právnickou osobu, jehož zřizovatelem je Slezská církev evangelická, a. v. Ta stála v pozadí již při zřízení občanského sdružení.

Slezská diakonie rozšířila své služby i do Havířova, když začala od 19. června 1995 poskytovat dosud nový typ služby psychosociální pomoci – Poradnu pro oběti trestných činů, týrané a zneužívané ženy Elpis.

Na Azylovém domě Bethel v Karviné došlo téhož roku ke změně vedení. Díky tomu bylo zavedeno povinné stravování, čímž se podařilo omezit zneužívání sociálních dávek. Postupně začaly přestavby bytů, v následujících letech také rekonstrukce a modernizace kuchyně. Vznikly zde stolařské a zámečnické dílny.

1997 – 1998

Rok 1997 byl rokem, který má velký význam v historii Slezské diakonie, a to v několika ohledech.

K 1. lednu 1997 zahájila činnost církevní organizace Slezská diakonie. Registrovala se na Ministerstvu kultury ČR. Původní občanské sdružení Slezská diakonie s členskou základnou kolem 400 dobrovolníků změnilo název na Sdružení přátel Slezské diakonie (SPSD).

V červenci 1997 postihla Českou republiku živelná katastrofa. Téměř třetina našeho území byla postižena povodněmi. Slezská diakonie se zapojila hned od začátku do pomoci lidem postiženým povodněmi, ať už se jednalo o pomoc materiální, organizování brigád dobrovolných pracovníků v postižených oblastech nebo výstavbu ubytovacích kapacit pro lidi staršího věku a pro osoby se zdravotním postižením, kteří o své domovy přišli.

Tato stavební aktivita vyústila do čtyř samostatných projektů – rekonstrukce budovy v Petrovicích u Karviné, rekonstrukce stavby v Karlovicích, výstavby tří dvojdomků v Široké Nivě a rekonstrukce stavby mateřské školy na stacionář pro děti a mládež s mentálním a zdravotním postižením v Krnově.

Realizace vznikajících investičních projektů spolu se záměry rozšiřování dosud realizovaných sociálně zdravotních aktivit vyžadovalo potřebu organizačních změn v řízení Slezské diakonie. V důsledku toho byly vytvořeny čtyři nové organizační celky – úseky, a to Úsek poradenství a sociální analýzy, Úsek práce s bezdomovci, Úsek vzdělávání a speciální pedagogiky a Úsek gerontopéče (problematika starších osob a péče o jejich potřeby).

Nadále fungovala střediska Agape a Bethel v Karviné, Betania a Betezda v Komorní Lhotce, Eden v Českém Těšíně a ještě v témže roce byly připravovány významné projekty na rok následující.

V roce 1998 můžeme zaznamenat opět dynamický rozvoj působení Slezské diakonie. Byly realizovány povodňové projekty připravené ještě v roce 1997. Osvědčila se také nová struktura odborně specializovaných úseků a funkcí dvou náměstků – ekonomicko-provozního náměstka a náměstka pro sociální práci, kteří koordinovali podstatné oblasti činnosti Slezské diakonie.

Vznikla rovněž další střediska, a tím se rozšířila působnost Slezské diakonie do dalších okresů Moravskoslezského kraje.

Úsek speciální pedagogiky se rozrostl o dvě nová zařízení pro osoby se zdravotním postižením. První z nich – Hosana zahájila svůj provoz po usilovných jednáních při převzetí státního Ústavu sociální péče pro mentálně handicapované děti a mládež v Karviné-Darkově od města Karviná dne 1. července 1998. V Krnově bylo zprovozněno druhé středisko – Denní stacionář pro osoby se zdravotním postižením Benjamín, který nabízel své služby od října 1998.

Úsek azylových domů na začátku roku rozšířil svou činnost také do Třince, kde Slezská diakonie převzala od města budovu, ve které začala provozovat Azylový dům Bethel, který sloužil mužům bez přístřeší po propuštění z vazby, léčeben, dětských domovů a lidem, kteří ve svízelných situacích hledali azyl. V dubnu téhož roku byla otevřena socioterapeutická komunita Elim v Karpentné, avšak z finančních důvodů bylo nutné činnost reintegračního zařízení, které pomáhalo lidem v tíživé životní situaci, po pěti měsících ukončit.

Také Úsek poradenství a městské misie prošel určitým rozvojem. V Karviné zahájila provoz další poradna pro oběti násilí, týrání, zneužívání a trestných činů Elpis a v Havířově bylo zřízeno zvláštní zařízení pro výkon pěstounské péče Ráchel.

V roce 1998 pak došlo k převedení střediska Agape – prvního střediska Slezské diakonie, do řízení Diakoservisu, s. r. o. – společnosti zajišťující služby (dopravu, údržbu a opravnu aut) pro Slezskou diakonii i externí zákazníky.

1999 – 2000

Rok 1999 byl prohlášen „rokem konsolidace“ s cílem dokončit rozestavěné investiční akce uplynulých let a zkvalitňovat změny organizační struktury z roku 1997.

Úsek speciální pedagogiky se rozrostl o další tři nová zařízení pro děti s handicapem. Slezská diakonie se stala poskytovatelem služeb Denní stacionář Lydie v Českém Těšíně, Denní stacionář Eunika v Karviné a Denní stacionář Salome v Bohumíně, které zde převzala od okresních úřadů. Při Střední zemědělské škole v Českém Těšíně byly zřízeny montážní Chráněné dílny pro pracovní terapie klientů Betezdy, Edenu a Hosany a zahájen provoz Církevní pomocné školy v Krnově. Zahájena byla i dosud největší stavba Slezské diakonie – Sociálně terapeutických dílen Eben-Ezer.

Rovněž Úsek gerontopéče se začal rozvíjet. Podobně jako v Úseku speciální pedagogiky, zde byla zřízena tři nová střediska. Dvě z nich – Sára v Petrovicích u Karviné a Archa v Široké Nivě, které vznikly v souvislosti s povodněmi v roce 1997, měly původně sloužit coby Krizová pomoc starším občanům. Z důvodu náročné a zdlouhavé rekonstrukce, kdy si lidé postižení povodněmi již našli náhradní bydlení, střediska začala poskytovat služby také týraným a zneužívaným ženám (Azylový dům Sára) a lidem s mentálním postižením (Chráněné bydlení Archa). Od 1. ledna 1999 se podařilo Slezské diakonii zprovoznit Středisko pečovatelské služby Elim v Ostravě.

V listopadu rozjela Slezská diakonie projekt Osobní asistence, na jehož realizaci se podíleli Okresní úřad Karviná a Úřad práce v Karviné. Zaměřoval se na pomoc při integraci postižených dětí v prostředí běžné školy i trávení volného času s využitím individuálního přístupu k dětem se specifickými potřebami, apod.

Koncem roku byl zahájen mikroprojekt Kofoedovy školy v Karviné podle dánského modelu. Šlo zde o výuku jazyků a zvládnutí základů práce na PC u lidí dlouhodobě nezaměstnaných.

V roce 2000 oslavila Slezská diakonie 10. výročí vzniku. Kromě oslav spojených s desetiletým provozováním své činnosti organizace opět rozšířila pole působnosti. V roce 2000 provozovala již 20 zařízení, z toho tři zahájila provoz v průběhu roku. Všechna zařízení se v té době nacházela ve Slezsku.

Pro Úsek speciální pedagogiky to znamenalo dokončení významné stavby Sociálně terapeutických dílen Eben-Ezer v Horním Žukově. Zahájena byla výuka v Církevní praktické škole ve středisku Eden v Českém Těšíně a v Církev-ní pomocné škole v Krnově. Střediska Salome v Bohumíně a také Benjamín v Krnově rozšířila své služby o ranou péči. Ve městech Český Těšín, Třinec, Jablunkov a Karviná byla zavedena služba Osobní asistence, dnešní středisko Tabita.

I Ústředí Slezské diakonie získalo v tomto roce nové prostory, a to v sousední budově na Dukelské ulici, kam se postupně přestěhovala náměstkyně pro sociální práci se svými dvěma sociálními pracovnicemi, Oddělení přípravy a realizace staveb a Oddělení duchovní péče, které v tomto roce zahájilo svou působnost.

Postupně se u nás začíná diskutovat také o standardech kvality poskytovaných služeb. Od roku 2000 se začaly scházet pracovní skupiny, které připravovaly tak zvané druhové standardy kvality sociálních služeb. Do tohoto procesu již byli zapojeni rovněž někteří pracovníci Slezské diakonie.

2001

Rozvíjení aktivit Slezské diakonie opět pokračovalo. Došlo k organizačním změnám Úseku speciální pedagogiky, který byl rozdělen do tří sekcí – Denní stacionáře, Chráněné dílny a bydlení a Oblast Krnov.  Na začátku roku došlo k rozšíření střediska Hosana, kde byl zřízen celoroční pobyt. V září pak byla ve stejném zařízení otevřena třída pomocné školy jako elokované pracoviště Církevní praktické školy v Českém Těšíně. Ve stejném roce dokončila Slezská diakonie stavbu budovy střediska Eben-Ezer v Horním Žukově, kde tenkrát našlo domov 22 klientů s mentálním postižením. Ti mohli uplatnit své schopnosti a dovednosti ve zdejších chráněných dílnách. Novou aktivitou v této oblasti bylo zřízení Diakodílen, kde našlo práci 9 osob se změněnou pracovní schopností. K dalším novým aktivitám Úseku patřilo středisko Osobní asistence, které se podařilo v roce 2001 stabilizovat díky finančním prostředkům získaným z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

Během roku probíhala různá školení, kurzy, exkurze, výstavy, koncerty. Slezská diakonie organizovala také mezinárodní akci Abilympiáda, které se zúčastnilo 60 klientů ze středisek Slezské diakonie, dalších ústavů sociální péče z regionu a děti z Polska. K významné události patřila rovněž akce Samaritán Price, kdy se Slezská diakonie stala distributorem balíčků, které obdržela z Anglie prostřednictvím Armády spásy. Balíčky byly rozdány ve střediscích Slezské diakonie, v dětských domovech, kojeneckých ústavech a v rodinách s nižšími příjmy.

Pro Úseky poradenství, městské misie i gerontopéče to byl rovněž rok plný změn. Tou hlavní bylo spojení těchto dvou úseků v jeden, což s sebou přineslo řadu přesunů, změn ve vedení jednotlivých středisek apod. V Ostravě-Nové Vsi vzniklo Centrum sociální pomoci Ostrava, kam se přestěhovala Pečovatelská služba Elim a svou činnost zde zahájila rovněž Domovinka pro seniory s demencí Siloe.

V Úseku azylových domů došlo v roce 2001 k rozdělení na dvě oblasti. První z nich zahrnovala práci s bezdomovci, v druhé byly učiněny nezbytné kroky k osamostatnění Kofoedovy školy v prostorách základní školy na ul. Žižkova v Karviné. Probíhala jednání o zahájení provozu Azylových domů v Bruntále a Jeseníku.

2002

Rok 2002 byl opět plný příležitostí, jak zlepšovat a rozšiřovat škálu poskytovaných služeb.

Na samém počátku v roce 2002 se uskutečnily první kontroly kvality poskytovaných sociálních služeb u příjemců dotací ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Ve Slezské diakonii tyto audity proběhly ve střediscích Archa Široká Niva, Eben-Ezer, Hosana a Elpis Havířov. V průběhu celého roku se pracovalo na zavádění standardů kvality poskytovaných služeb do praxe.

V Úseku speciální pedagogiky došlo k přejmenování Církevní praktické školy v Českém Těšíně na Církevní speciální školy. Bylo vybudováno Centrum podporovaného zaměstnávání Ninive v Krnově poskytující ergoterapii a pracovní uplatnění klientům Slezské diakonie. Středisko Lydie v Českém Těšíně zahájilo provoz Odlehčovací služby a Ranou péči. Významným krokem pro organizaci byl vznik Dobrovolnického centra, které dodnes koordinuje práci dobrovolníků ve střediscích Slezské diakonie.

Úsek poradenství, městské misie a geronopéče zaznamenal v roce 2002 docela podstatný rozvoj. Od ledna mohli občané Karviné využívat služby nově zřízené Občanské poradny, která se v květnu začlenila mezi další občanské poradny v České republice sdružené v Asociaci občanských poraden. Kromě toho se podařilo v Karviné stabilizovat Středisko volného času Pohoda, které dříve fungovalo na dobrovolnické bázi. Ostravané se zase dočkali poradny Elpis, jež zastřešila aktivity pro děti v Ostravě, a sice Dětský klub Alfa a Miniklub Slůně. Ve stejném městě přibyla také další Kofoedova škola, ta začala fungovat od podzimu 2002.

V září roku 2002 se Úsek práce s bezdomovci rozrostl o další Azylový dům Bethel v Bruntále a dvě Noclehárny s Nízkoprahovým denním centrem – v Karviné a v Třinci. Novinkou se stala práce streetworkera, který začal terénní práci vykonávat koncem roku.

2003

Na začátku roku 2003 byla změněna struktura Slezské diakonie. Pro Úsek pro sociální a zdravotní práci to znamenalo oddělení Sekce Krnov a vytvoření samostatné Oblasti Bruntálsko-Krnovsko.

K novým zařízením tohoto roku patřilo středisko Jordán v Třinci – Komunitní centrum pro duševně nemocné a Chráněné dílny. Došlo také k rozšíření sítě Církevních speciálních škol o Třídu pomocné školy pro žáky s autismem v Bohumíně. K dalším úspěchům lze počítat vznik Vzdělávacího centra, které realizovalo kurzy v návaznosti na požadavky pracovníků v přímé péči.

Změny ve struktuře Slezské diakonie se projevily také v Úseku poradenství a městské misie. Zde se oddělily aktivity Centra sociální pomoci v Ostravě, kde vznikla nová oblast práce Slezské diakonie – Oblast Ostrava. Koncem října zahájil činnost Nízkoprahový Klub On Line určený ohroženým dětem a mládeži z Karviné a Centrum respitní péče Noemi v Havířově-Šumbarku.

Nově vzniklá Oblast Bruntálsko-Krnovsko, jejíž součástí se stala střediska poskytující podporu dětem, mládeži a dospělým s handicapem, se také rozvíjela. Kupříkladu středisko Ninive otevřelo v rámci Chráněné dílny obchůdek s výrobky z Chráněné dílny, v Bruntále zase vznikl Azylový dům pro ženy a matky s dětmi Chana. V Krnově a Bruntále vzniká také Agentura podporovaného zaměstnávání,  později pojmenovaná jako středisko Rút (Sociální rehabilitace).

Pozadu nezůstala ani druhá nová oblast – Oblast Ostrava, která vznikla v Centru sociální pomoci Ostrava. Ke zcela novým aktivitám této oblasti patřilo zahájení činnosti Tísňové péče pro seniory a lidi se zdravotním postižení Dorkas v Ostravě, jež zaujala přední místo v propagaci a seznamování široké veřejnosti s novou terénní službou. Dále vznikla při středisku Domovinka Siloe nová navazující služba – odlehčovací služba pro seniory a podařil se zahájit provoz v Domě s pečovatelskou službou Stonava.

Od roku 2003 má Slezská diakonie zastoupení ve střešní organizaci diakonických institucí poskytujících sociální a zdravotní služby a vzdělání na základě křesťanských hodnot – Eurodiakonii, kde má možnost přispívat k ovlivňování sociální politiky v Evropské unii, získávat cenné kontakty a prezentovat svou činnost na nejrůznějších fórech na evropské úrovni.

V rámci celé Slezské diakonie byl pak realizován projekt „Zavádění standardů do Slezské diakonie“, v rámci kterého proběhlo několik workshopů se zaměřením na jednotlivé standardy. Navázána byla spolupráce s inspektory kvality a pracovníci začali využívat jejich externího a odborného pohledu na naše služby. Od této doby je realizován konzultační proces k úrovni naplňování standardů kvality v dané službě.

2004

Rok 2004 byl v Úseku pro sociální a zdravotní práci ve znamení dalšího rozvoje. Díky podpoře Ministerstva práce a sociálních věcí a Moravsko-slezského kraje se mohl realizovat projekt Agentura podporovaného zaměstnávání (později nazvána jako Rút) v Českém Těšíně, který reagoval na poptávku v regionu Těšínského Slezska v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Střediska Salome v Bohumíně a Eunika v Karviné zahájily provoz Odlehčovací služby, druhé jmenované pak také Ranou péči.

Došlo k osamostatnění „diakodílny“ v Horním Žukově, když byla převedena na samostatné občanské sdružení Ergon – Chráněnou dílnu. Stejně tak došlo i k převodu Kofoedovy školy, kdy vzniklo stejnojmenné samostatné občanské sdružení.

V rámci Úseku poradenství a městské misie proběhlo začátkem roku 2004 slavnostní otevření Poradenského centra v Třinci, kde se kromě Jordánu rozvinula nová poradna obětem trestného činu, násilí, týrání a zneužívání Elpis. V Karviné vzniklo Centrum primární prevence, které se později stalo součástí střediska On Line.

Od října roku 2004 se rozrostl Úsek azylových domů o další Azylový dům s Noclehárnou a Nízkoprahovým denním centrem Bethel. Již šesté zařízení tohoto typu v Moravskoslezském kraji vzniklo ve Frýdku-Místku. Budova, která byla převzata k účelu provozování této služby, dříve sloužila jako holobyty pro soudně vystěhované, proto byla nevyhnutelná celková rekonstrukce.

V Oblasti Bruntálsko-Krnovsko byl osamostatněn projekt Azylového domu pro ženy a matky s dětmi, v únoru se navíc podařilo otevřít Kavárnu-čajovnu Ninive v Krnově. V dubnu byla v Bethelu Bruntál navíc zprovozněna návazná služba pro klienty Azylového domu – Dům na půli cesty, později pojmenovaná Timotei.

K základním změnám Oblasti Ostrava, Havířov patřilo přemístění poradny Elpis do Poradenského centra, poradna rozšířila své služby o poskytování Sociální asistence – sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. V témže roce zahájila činnost ve stejné budově také Občanská poradna. Oblast v polovině roku 2004 zahájila realizaci projektu Komplex terénních služeb na Jablunkovsku a Třinecku podporovaný z finančních prostředků Evropské unie. V rámci těchto služeb byl zrekonstruován a připraven provoz domovinky pro seniory v Návsí s názvem Tabita. Další novinkou byl vznik střediska Internetová kavárna a Seniorklub v Ostravě, které byly otevřeny až počátkem roku 2005.

Významným krokem pro celou Slezskou diakonii bylo nastartování Mezinárodního dobrovolnického centra, jež koordinuje práci zahraničních dobrovolníků.

V roce 2004 byla navázána úzká spolupráce s City Mission, Asociací světové a evropské městské misie. Téhož roku se Slezská diakonie stala aktivním členem EASPD – Evropské asociace poskytovatelů služeb pro osoby se zdravotním postižením a podporuje vyrovnání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením prostřednictvím efektivních a vysoce kvalitních služeb v Evropě. V roce 2004 se stala Slezská diakonie členem nově vznikající národní sítě EAPN ČR, o. s., která se ve stejném roce začlenila do Evropské sítě boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení EAPN Evropa.

2005

Na začátku roku 2005 prodělala Slezská diakonie významnou změnu své organizační struktury. V důsledku vnějších okolností byly přeskupeny tři oborově specializované úseky dle územního členění – Oblast Karviná, Bohumín, Oblast Ostrava, Havířov a Oblast Český Těšín, Třinec, Jablunkov.

K významným událostem ve Slezské diakonii patřilo také otevření střediska Eliada v Brně pro děti a mládež se specifickými potřebami a jejich rodiny, čímž se rozšířila působnost Slezské diakonie i do Jihomoravského kraje.

Pod Oblast Karviná, Bohumín spadala v roce 2005 střediska Eunika, Salome, Hosana, Pohoda, On Line, Kanaan, Občanská poradna Karviná, Elpis Karviná a projekt Kontakt. Kromě nových zařízení Kanaan a Kontakt v Bohumíně, které tvoří Komunitní centrum pro rodinu a dítě, byl realizován projekt Phare 2003 v Občanské poradně Karviná zaměřený na služby pro romskou komunitu v Karviné.

V Oblasti Ostrava, Havířov došlo k ukončení velmi potřebné služby – Centra respitní péče Noemi, které podporovalo a udržovalo kvalitu života dětí se speciálními potřebami. Na druhou stranu se oblast rozrostla o Mateřské centrum. Významným úspěchem oblasti se stalo celorepublikové ocenění „Pečovatelka roku 2005“, které získala pracovnice Pečovatelské služby Elim. Středisko Elim nabízí od roku 2005 také osobní asistenci.

Poslední nově vzniklá Oblast Český Těšín, Třinec, Jablunkov prošla řadou změn menšího či většího významu. Jednou z nich bylo rozšíření činnosti Agentury podporovaného zaměstnávání na Třinecko. V Jablunkově Jasení se pak nakrátko rozvíjí Centrum denních služeb – domovinka pro seniory Tabita.

Do Krnova je rozšířena činnost střediska Archa (později přejmenováno na Noe), které v bytech nabídlo lidem se zdravotním postižením službu podpora samostatného bydlení.

V srpnu začala Slezská diakonie v rámci Úseku azylových domů realizovat projekt Iniciativy společenství EQUAL s názvem „Od osmi do čtyř“. Hlavním cílem projektu bylo vytvoření komplexního systému umožňujícího začlenění osob bez přístřeší zpět do pracovního procesu a do společnosti.

Centrum vzdělávání Slezské diakonie se připravuje na transformaci na Diakonický vzdělávací institut, jež je od poloviny roku 2005 samostatný právní subjekt.

V roce 2005 si organizace vyzkoušela navázat na zavedené standardy kvality sociálních služeb novým modelem kvality. Největší středisko Slezské diakonie Eben-Ezer zahájilo spolupráci s externí firmou ve věci zkvalitnění poskytovaných služeb pomocí zavedení modelu EFQM a poté ISO. Středisko Eben-Ezer se tak stalo první sociální službou v České republice, které úspěšně Model řízení kvality EFQM zavedlo.

2006

Rok 2006 přinesl Slezské diakonii opět mnoho zajímavých aktivit a možností. Jednou z novinek bylo převzetí Chráněného bydlení a Osobní asistence – střediska Archa v Praze, které však po dvou letech svou činnost ukončilo.

V Oblasti Karviná, Bohumín došlo k rozvoji služby sociální péče, prevence a poradenství díky pokračujícímu projektu SROP Kontakt Bohumín, jenž byl rozšířen o Terénní program a minikurzy v Karviné. Pod odborným dohledem Poradenského centra v Karviné byla rovněž započata realizace služby Sociální asistence v rodinách s dětmi.

K rozšiřování služeb došlo také v Oblasti Bruntálsko-Krnovsko, k novinkám patřil projekt Sociální asistence Krnov a Sociální rehabilitace Rút Bruntál. Od ledna 2006 je podporována Poradna rané péče, která je samostatným projektem střediska Benjamín.

V Oblasti Ostrava, Havířov nadále pokračovali v podpoře profesního růstu pracovníků formou seminářů, kurzů, dálkového studia apod. Oblast se účastnila Gerontologických dnů, Veletrhu zdraví v Ostravě a celostátní soutěže Pečovatelka roku, kde získal ocenění pracovník Pečovatelské služby Elim. V prosinci téhož roku bylo rozhodnuto, že ostravské Intervenční centrum Slezské diakonie bude dostávat podněty z okresů Karviná, Frýdek-Místek a Bruntál o vykázání násilné osoby z místa bydliště.

Oblast Český Těšín, Třinec, Jablunkov zahájila v tomto roce novou aktivitu – Chráněné bydlení Eben-Ezer pro pět osob se zdravotním postižením v Českém Těšíně. Bethel v Třinci a ve Frýdku-Místku rozšiřuje své služby pro osoby bez přístřeší o Sociální rehabilitaci a Terénní program. Stejně tak Bethel Karviná se rozšiřuje o Terénní program. V Českém Těšíně, Jablunkově, Karviné a Třinci se v průběhu roku rozšířila služba Osobní asistence (dnešní Tabita) o Odlehčovací služby. Vzniká Sociální rehabilitace ve Frýdku-Místku. V polovině roku byla ovšem uzavřena Tabita – Domovinka pro seniory na Jablunkovsku. Z dalších služeb, které vznikly v roce 2006 lze jmenovat Minikavárnu s galerií při středisku Jordán v Třinci.

O tom, jak potřebná je pomoc lidem bez přístřeší, se už po několikáté přesvědčili v Úseku azylových domů. V roce 2006 dostala Slezská diakonie do pronájmu šest bytů v Karviné a jeden v Třinci. Tyto byty, které spadaly pod středisko Bethel Karviná, byly plně obsazeny. 

Církevní základní a střední škola v Českém Těšíně mění nejen název, ale na odloučeném pracovišti v Bohumíně jsou zřízeny další dvě třídy pro děti s postižením. Rovněž školské pracoviště v Krnově je přejmenováno na Církevní základní školu a mateřskou školu v Krnově.

V roce 2006 vznikl první Strategický plán Slezské diakonie, který je nejdůležitějším dokumentem v oblasti plánování.

V roce 2006 získala Slezská diakonie zatím nejvýznamnější zakázku přípravy a realizace vzdělávacích aktivit v rámci projektu Magistrátu města Ostravy „Zvyšování kvality sociálních služeb na území statutárního města Ostravy“, kterou vyhrála v rámci veřejného výběrového řízení. Vybraní pracovníci Slezské diakonie se spolu s externími inspektory kvality stali lektory vzdělávacích seminářů realizovaných v projektu.

2007

Rok 2007 byl v sociální oblasti zlomový vzhledem k zavedení nového zákona o sociálních službách do praxe ve všech střediscích Slezské diakonie.

Kromě toho zaznamenala Oblast Karviná, Bohumín také mnoho pracovních úspěchů, například 1. místo v národní Ceně kvality v sociální péči, cenu Časovaná bota, nominaci na cenu Milana Chába apod.

Tento rok byl významný také pro Oblast Bruntálsko-Krnovsko, kde se podařilo rozšířit služby na Novojičínsko. Vznikl zde Denní stacionář Nový Jičín pro dospělé osoby s mentálním a kombinovaným postižením. Koncem roku byl v Bruntále rovněž zahájen projekt Elpis – Poradna pro oběti násilí, týrání a zneužívání.

Oblast Ostrava, Havířov se opět aktivně účastnila Veletrhu zdraví na Gerontologických dnech v Ostravě, významnou změnu přinesla žádost pěstounů střediska Ráchel o převedení pod Moravskoslezský kraj. Zrušena byla i služba Osobní asistence Elim. Naopak zaregistrována byla další Občanská poradna, tentokrát v Havířově, která začala fungovat v roce 2008.

Úspěšný byl rok 2007 rovněž pro Oblast Český Těšín, Třinec, Jablunkov. Svědčí o tom mimo jiné Ceny kvality v sociální péči v České republice, jež získala tři střediska.

Úsek azylových domů realizoval dva evropské projekty, které nastartovaly integrační program pro lidi bez domova.

Církevní základní škola, střední škola a mateřská škola Český Těšín rozšířila nabídku vzdělávání pro děti se zdravotním postižením otevřením tříd mateřské školy v Českém Těšíně, Karviné a Bohumíně, které se nacházejí v budovách denních stacionářů Slezské diakonie.

Slezská diakonie získala akreditaci vzdělávací organizace, která pravidelně vzdělává své pracovníky v oblasti kvality poskytovaných sociálních služeb. Jedná se zejména o semináře a workshopy, kde pracovníci získávají obecné informace ke standardům kvality, které se pak snaží implementovat v rámci svých služeb, ale taky specifické semináře, které přímo souvisí s poskytováním konkrétní služby.

2008

V Oblasti Karviná, Bohumín probíhaly přípravné práce na otevření prvního střediska Slezské diakonie v Orlové – Azylového domu pro matky s dětmi.

Oblast Bruntál, Krnov, Nový Jičín slavil v tomto roce 10 let vstupu Slezské diakonie do Krnova. Kromě oslav významného výročí byl hned na začátku roku otevřen Týdenní stacionář, Denní stacionář a Odlehčovací služba Domov Tichá, který organizace přebrala od Moravskoslezského kraje. Středisko poskytuje také Domov pro osoby se zdravotním postižením. V Rýmařově zase začala oblast rozvíjet službu Sociální asistence. Byla zřízena i další služba Slezské diakonie – Mateřské centrum při Kavárně-čajovně Ninive v Krnově.

Nové zkušenosti, rozvoj a práci na dalším zkvalitňování poskytovaných služeb přinesl rok 2008 Oblasti Ostrava, Havířov. Kromě toho byl podán projekt na město Olomouc pro zřízení Tísňové péče Dorkas v tomto městě.

Mnohé se událo v Oblasti Český Těšín, Třinec, Jablunkov. Zřejmě největší akcí byla realizace přestavby bývalé fary SCEAV v Třinci na Diakonické centrum Emaus. V centru se nacházejí poradenské, terénní, ambulantní služby a nově také Azylový dům pro ženy a Sociální asistence Třinec. Druhým významným krokem bylo zřízení Kavárny Empatie ve Frýdku-Místku, která poskytuje nácviková a pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením.

Nové středisko vzniklo také v Úseku azylových domů. V březnu zahájila činnost Noclehárna a Denní centrum Bethel Český Těšín zaregistrované v předchozím roce, kde jsou poskytovány služby mužům a ženám starším 18ti let. V Karviné vzniká při Úseku azylových domů Sociální agentura práce. Zrušena však byla Krizová pomoc, kterou poskytovalo středisko Sára v Petrovicích u Karviné.

Došlo k osamostatnění Chráněné dílny Ninive, ze které byla pod novým názvem Chrpa, o. p. s. vytvořena v Krnově Sociální firma při Slezské diakonii podporující lidi se zdravotním postižením v oblasti zaměstnanosti.

Potřeba inovativního vzdělávání, specificky v diakonickém kontextu, oblastí Střední a Východní Evropy, byly hlavní motivací pro založení mezinárodní vzdělávací instituce – Mezinárodní akademie pro diakonii a sociální činnost, Střední a Východní Evropa, o. p. s. Po ročním procesu výzkumu vzdělávacích potřeb, tvorby networkingu partnerských organizací a zpracování návrhu konceptu byl Slezskou diakonií a Helsinky Deaconess Institute v prosinci roku 2008 založen interdiac (International Academy for Diaconia and Social Action, Central and Eastern Europe).

2009

Počátkem roku 2009 došlo k organizačním změnám. Nejvýznamnější z nich bylo zrušení Úseku azylových domů a převod „jeho“ středisek do oblastí.

Rok 2009 byl prvním v existenci Sekce Brno, kterou tvoří střediska Eliada a Poradna rané péče (nyní Dorea). Ta se kromě služeb pro děti a mládež se zdravotním postižením a jejich rodiny zapojila i do nových projektů Jihomoravského kraje – přípravy chráněného bydlení v Moravském Krumlově a keramické dílny pro děti se zdravotním postižením v Brně.

Počátkem roku byla v Oblasti Těšínsko slavnostně otevřena Kavárna Empatie ve Frýdku-Místku, která je pracovištěm pro osoby se zdravotním postižením. Významné bylo získání dvou ocenění služeb – jedna pracovnice obdržela Křesadlo – Cenu pro obyčejné lidi, kteří dělají neobyčejné věci a další pracovník byl vyznamenán jako Nejlepší pracovník v sociálních službách.

Také Oblast Karvinsko potkaly v dubnu 2009 organizační změny. Nově se do řídící kompetence Oblasti dostaly služby pro lidi bez domova (Azylový dům Sára a středisko Bethel Karviná s pěti službami). Výzvou bylo také otevření Azylového domu pro matky s dětmi Hannah v Orlové.

K Oblasti Ostrava, Havířov bylo reorganizací přiřazeno město Bohumín se středisky Salome a Komunitním centrem pro rodinu a dítě. Tím Oblast rozšířila svou působnost o služby pro rodiny s dětmi.

V oblasti služeb pro osoby se zdravotním postižením se Oblast Bruntál, Krnov, Nový Jičín aktivně zapojila do procesu transformace sociálních služeb v rámci Moravskoslezského kraje. Díky podpoře města Krnov se navíc získáním pěti bytů pro uživatele z Chráněného bydlení podařilo rozšířit službu Podpory samostatného bydlení Noe. Bethel Bruntál rozšířil službu azylového domu do Rýmařova.

Nejmladší oblast Slezské diakonie – Oblast Frýdek-Místek, Třinec vznikla k 1. dubnu 2009 na základě organizačních změn. V tomto roce se zde podařilo dokončit přestavbu střediska Ranč Nebory a připravit ji pro uživatele. Zaregistrována zde byla služba Podpora samostatného bydlení. Město Třinec dále poskytlo tréninkový byt Azylovému středisku pro ženy, který byl otevřen a předán k užívání v červnu 2009.

Církevní základní škola, střední škola a mateřská škola Český Těšín rozšířila dále svou působnost zřízením nového odloučeného pracoviště ve Starém Bohumíně – Praktické školy dvouleté, která nabízí středoškolské vzdělávání žákům s mentálním a kombinovaným postižením. Škola se stala také oficiálním partnerem a spoluorganizátorem mezinárodního festivalu Sblížení. Také učitelé a žáci Církevní základní a mateřské školy Krnov se zapojili do realizace mezinárodního evropského projektu Comenius.

V roce 2009 se Dobrovolnické centrum spolu s dobrovolníky, zaměstnanci a klienty Slezské diakonie podílelo na odstraňování následků povodní na Novojičínsku.

Návaznou etapou v zavádění kvality ve Slezské diakonii je metodická podpora pracovníků při zavádění standardů do služby, kterou pro střediska vykonávají především vedoucí oblastí. V roce 2009 byl také ustanoven širší tým podporovatelů složený z pracovníků Slezské diakonie, kteří mají lektorskou zkušenost spolu s odbornou kvalifikací, znalostmi a praxí v zavádění kvality v sociálních službách. Na tuto spolupráci pak Slezská diakonie navázala několika menšími zakázkami spojenými s organizováním konzultačního procesu v zařízeních, jejichž pracovníci se účastnili seminářů „Q Ostrava“. V návaznosti na úspěšnou realizaci předchozích zakázek byla Slezská diakonie v roce 2009 požádána o zajištění externí metodické podpory v sociálních službách v Ostravě a Karviné.

2010 ve znamení oslav 20 let Slezské diakonie

Na počátku roku 2010 Slezská diakonie provozuje celkem 52 středisek poskytujících sociální služby, v rámci kterých je zaregistrováno 98 zařízení sociálních služeb dle typologie zákona o sociálních službách a 10 dalších návazných služeb (mateřská centra, kavárny, dobrovolnická centra a podobně).

V březnu 2010 byly zahájeny služby Sociálně terapeutické dílny a Podpora samostatného bydlení, obě ve Frýdku-Místku. Rovněž v Krnově a v Novém Jičíně byly nově otevřeny Sociálně terapeutické dílny. Byla dokončena rekonstrukce a zkolaudována budova Ranče Nebory, kde byla zahájena služba Podpora samostatného bydlení. Došlo také k rozšíření Sociálních asistencí, a to z Ostravy do Bohumína, z Třince do Českého Těšína a Frýdku-Místku a z Karviné do Orlové.

V roce 2010 Slezská diakonie slaví 20. výročí od svého vzniku. I proto Slezská diakonie v rámci oslav pořádá v roce 2010 několik významných akcí.

Oslavy začaly vlastně již v únoru, kdy byla v Životicích uvedena výstava Slezské diakonie, jež se zaměřovala na život a péči o děti a mládež s mentálním postižením. Prohlídka výstavy byla nabídnuta základním a středním školám, jejichž žáci příležitosti rádi a hojně využili.

V květnu jsme uspořádali na Vysoké škole báňské v Ostravě konferenci s názvem „Cíle a úlohy Diakonie a dalších neziskových organizací v boji proti sociálnímu vyloučení“. Této konference se zúčastnilo 150 účastníků z řad veřejné správy, církve, zaměstnanců Slezské diakonie a zástupců jiných neziskových organizací. Díky workshopům se organizátoři i účastníci akce zamysleli nad dalším fungováním neziskových organizací poskytující sociální a sociálně zdravotní služby. Konference umožnila navázat nové partnerství a možnost vzájemné spolupráce.

V červnu Slezská diakonie slavila se svými zaměstnanci Zahradní slavností. Na programu se podíleli zástupci jednotlivých oblastí Slezské diakonie i její uživatelé. A tak se návštěvníci bavili při divadelních a hudebních představeních, kvizech i při vtipných scénkách a oslavu završili společným pohoštěním u rautových stolů.

Na této Zahradní slavnosti měla svou velkou premiéru i výstava, která vznikla přímo k 20. výročí Slezské diakonie. Jejím cílem bylo přiblížit fungování naší organizace, popisovala její počátky, rozvoj jednotlivých částí a středisek, osobnost ředitele Ing. Česlava Santaria, současné služby, spolupracující organizace a dosažené úspěchy. Ukazovala ale také například fotografie ručních výrobků uživatelů služeb či fotografie z různých akcí. Vernisáž zahájil slavnostním přestřižením pásky ředitel Slezské diakonie. Zhlédnout ji tak hned první den mohlo přes 200 hostů. Výstava posléze půl roku putovala po různých místech Moravskoslezského kraje. Zájemci si ji mohli prohlédnout například na městském úřadě v Jablunkově, ve třinecké Nemocnici Sosna, na Městském úřadě v Bruntále, v Nemocnici s poliklinikou v Havířově, na Slezské univerzitě, Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné a nakonec, v listopadu 2010, byla k vidění i v Městské nemocnici v Ostravě.

Maratón oslav byl v listopadu završen triádou akcí, které probíhaly od 5. do 7. listopadu. Triádu tvořil Benefiční koncert, Mezinárodní konference a Děkovná bohoslužba.

Benefiční koncert se konal 5. listopadu 2010 v 16:00 hodin ve velkém evangelickém kostele v Třinci na ulici Lidické. Hlavní hvězdou koncertu byl Jiří Zmožek, který úvodem zazpíval píseň Otče můj. Dále si pak návštěvníci vychutnávali skladby jako Jeruzalém, Ave Maria a mnoho dalších. Koncert byl určen pro širokou veřejnost, naše dárce i sponzory. Hlavním cílem bylo veřejné poděkování nejloajálnějším dárcům Slezské diakonie, ať už šlo o fyzické či právnické osoby.

Den poté následovala Mezinárodní konference s názvem „Význam partnerské spolupráce diakonií“. Konference se konala v Komorní Lhotce. Byli zde pozváni zahraniční spolupracující partneři Slezské diakonie, představitelé veřejné správy, zástupci církve i zaměstnanci Slezské diakonie. V programu zazněly referáty na téma významu diakonické práce ve 21. století očima ředitele Slezské diakonie a zahraničního partnera. Součástí konference byl i diskusní panel věnovaný diakonii v různých zemích světa v minulosti, současnosti i v budoucnosti.

Poslední akcí, kterou byly oslavy 20 let založení Slezské diakonie završeny, byla děkovná bohoslužba. Uskutečnila se 7. listopadu 2010 od 9:00 v evangelickém kostele v Českém Těšíně Na Nivách. Cílem bohoslužby bylo poděkování Pánu Bohu za uplynulých 20 let Slezské diakonie a slavnostní předání funkce ředitele Ing. Česlava Santariuse nastupující ředitelce Mgr. Zuzaně Filipkové, Ph.D.