Duchovní konference "Co si počít s (ne) svobodou?"

Letošní podzimní Duchovní konference SD, která se konala ve středu 27. 11. 2019 v DVC v Českém Těšíně, byla rekordní v počtu přihlášených zaměstnanců. Sál naplnilo 135 účastníků, mezi kterými bylo osm vzácných hostů. Název konference zněl: „Co si počít s (ne) svobodou?“ Po úvodním pozdravu paní ředitelky a po duchovním zamyšlení s modlitbu bratra biskupa, účastníci ve dvojicích krátce reflektovali letošní 30.výročí sametové revoluce. Jako první přednášející promluvil vězeňský kaplan Ing. Jan Kočnar, který působí ve věznici Ostrava-Heřmanice už téměř dvacet let. Jeho host, dnes již bývalý vězeň, sdílel svou čerstvou zkušenost ohledně odpuštění části trestu a svou víru v Krista. Nemálo působivějším bylo představení diakonické komunitní služby pro mladé lidi z dětských domovů v „Domě na půli cesty“
ve Velkém Slavkově, na Slovensku, o které mluvili manželé Stano a Evka Gurkovi. Jeden z mladých lidí z jejich střediska se podělil o své svědectví ze života ve vězení a na svobodě. Písně a koledy významně dotvářeli příjemnou atmosféru celého dopoledne. Slova vděčnosti zazněly ve svědectvích zaměstnanců a také od bratra biskupa k zaměstnancům za jejich práci. Příjemná atmosféra přetrvala ještě dlouho v rozhovorech u oběda a při úklidu sálu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Duchovní konference "Svobodní lidé v nesvobodné době"

Tématu svobody byla věnovaná jarní Duchovní konference, která se konala v úterý 16. 4. 2019 ve Velkém týdnu před Velikonocemi. V úvodním biblickém slovu o proměně lidského srdce nás oslovila farářka Renáta Firlová z Komorní Lhotky. Přes sto dvacet pracovníků se pak zaposlouchalo do svědectví ze života a služby emeritního biskupa Stanislava Piętaka s manželkou v době totality a do přednášky o průkopnících sociální práce v Československu – Alici Masarykové a Marii Krakešové, kterou přednesla paní profesorka soc. práce Libuše Radková ze Slovenska. Neodmyslitelnou součástí konference byla svědectví pracovníků, která tentokrát reflektovala období vnější nesvobody a taky hodnotu vnitřní svobody křesťana. Zpěv písní, společenství i modlitby přispěly k duchovnímu občerstvení účastníků a naladění se na blížící se svátky Velikonoc.

 

 

 



Den ticha 

Poslední březnový pátek byl pro pracovníky oblasti Ostravsko „Dnem ticha“. Tuto jedinečnou akci pořádal, již pátým rokem, tým Duchovní služby ve Slezské diakonii.

Měli jsme možnost strávit dopoledne v hospici svatého Lukáše v Ostravě, kde jsme dostali prostor na chvíli vypnout mobilní telefony, ztišit se, být sami se sebou a svými myšlenkami. Toto půldenní zastavení bylo pro mnohé z nás příležitostí k přerušení denní rutiny. Součástí programu byla i „mini exkurze“ v hospici, kde jsme se mohli celou dobu volně pohybovat jak po budově hospice, tak po přilehlé zahradě. Na mnohé z nás silně zapůsobila „kniha živých“ umístěná v kapli, nebo „rozlučková místnost“, místo, kde se pozůstalí mohou důstojně a citlivě rozloučit s milovaným zesnulým.

Chtěla bych ze srdce poděkovat pracovníkům duchovní služby za pozvání na Den ticha. Této aktivity jsem se zúčastnila poprvé a určitě ne naposledy. Byl to pro mne opravdu hluboký zážitek. Dojmy z tohoto setkání budu ve své mysli a srdci nosit ještě dlouhou dobu. Přála bych každému z nás, aby si takový „Den ticha“ mohl prožít!

„Ticho je místem, kde člověk vidí svou vlastní tvář (svou duši).“

 

Radmila Nedělová

referentka pro sekretariát

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Setkání duchovních, kteří dobrovolně docházejí sloužit na střediska SD

Pozdravy, nové informace, podpora služby, sdílení radostí i strastí ... to vše bylo dnes 18. března 2019 na setkání duchovních, kteří dobrovolně docházejí sloužit na střediska Slezské diakonie. 


Nové inspirace pro duchovní službu 

„To je super, že jsi tady“ – zaznělo v úvodu setkání, které se uskutečnilo 13. února 2019. Bylo to setkání pracovníků Slezské diakonie, kteří na svých střediscích organizují duchovní setkání. Jako pracovníci duchovní služby jsme velice vděční za jejich spolupráci, protože nemůžeme pokrýt všechny potřeby všech středisek. Věřím, že toto setkání bylo dobrou příležitosti ke sdílení svých zkušeností, ale také k načerpání inspirace. 
Znovu jsme si připomněli, jak jsou důležité pro náš osobní život i práci chvíle ztišení se před Pánem Bohem a nabídli jsme možnost zorganizovat „Den ticha“. Na tomto setkání byla nově prezentována práce s flanelografem. Tyto materiály byly zakoupeny z fondu F-nadace a spolu s nimi ještě další, jako např. DVD, obrázkové knihy, biblické příběhy a budou k zapůjčení v knihovně DVC. Věřím, že pro klienty to bude vítána změna a pro pracovníky další z možnosti, jak zpestřit společná setkání. Nabídli jsme také možnost objednání letáčku z Brněnské tiskové misie, zakoupení Evangelického kancionálu, různé literatury a další pomůcky.
Jelikož se blíží postní období a následovat budou Velikonoce, nabídli jsme různé podněty a pomůcky, jak rovněž osobní účast na setkáních u těchto příležitosti.


 

Podzimní partnerská návštěva v Diakonii Košice

Při příležitosti 15. výročí založení sborové diakonie Cesta nádeje Košice byli pozváni zástupci Slezské diakonie na partnerskou návštěvu, která se uskutečnila 11. listopadu 2018. Slavnost tvořily nedělní bohoslužby a odpolední koncert. Na bohoslužbách v nově-posvěceném kostele na košickém sídlišti Terasa, které vedl farář Samuel Linkesh, přednesla pozdrav a blahopřání za Slezskou diakonii koordinátorka duchovní služby ThDr. Miriam Szőkeová. Z dalších hostů vystoupil ředitel Evangelické diakonie na Slovensku Ing. Ján Gasper z Bratislavy a host z Norska. Statutární zástupkyně Cesty nádeje MUDr. Zuzana Katreniaková přiblížila začátky i patnáctileté fungování této diakonické služby, za kterou je celý sbor evangelické církve velice vděčný. Pečovatelská služba v současnosti zaměstnává padesát pečovatelek, doprovází klienty a jejich rodiny v různých životních krizích často až do konce života. V modlitbách a v naději očekávají představitelé Diakonie Košice úspěšnou přípravu k rozšíření své činnosti v podobě otevření specializovaného zařízení pro lidi s Alzheimerovou a Parkinsonovou nemocí, jako i s demencí různého původu. Prosby za to zazněly
ve společných modlitbách hostů i domácích věřících.

Miriam Szőkeová

Zpívající kostel. Novoroční bohoslužba 2019

V pondělí 7. ledna, den po svátku Tří králů, se v českotěšínském kostele Na Nivách sešli lidé z mnoha středisek Slezské diakonie i Slezské církve evangelické a.v., aby společně zahájili nový rok 2019. Setkání bylo naplněno úchvatnou hudbou a krásným společným zpěvem. Netradiční situaci vytvořily pouta, kterými měli dřív nebo později někteří účastníci svázané ruce. Zatímco v jejich hlavách se mohly objevovat otázky jako Co jsem komu provedl?, pozdrav biskupa Tomáše Tyrlíka i kázání paní Miriam Szőkeové ukazovaly na další pouta: mobil, slevy, pouta strachu z lidí, neodpuštění, odmítnutí, zacyklené myšlenky... U otevřené Bible pak paní Szőkeová sdílela slovo, že jsme svobodni v Kristu a že nemusíme být otroky ničeho, žádných těchto věcí; člověkem, který v Krista uvěřil a modlil se, byl Daniel z Ugandy. Jeho postoj a přání krásného večera vězeňskému dozorci ukázalo skutečnou svobodu, kterou Kristus dává člověku navzdory krutému systému. Následující písně Můj Pán cestu zná ad., tak získaly nečekanou hloubku.

Během bohoslužeb kromě modliteb zaznělo i heslo roku pro SD (Bible, Řím 4,3-5), které vylosovala paní ředitelka Zuzana Filipková. Vedoucí představenstva Jiří Kaleta pohnutým slovem povzbudil všechny přítomné v chrámě i jejich blízké. Pan biskup v již zmíněném pozdravu vedl přítomné abecedou k vděčnosti. Své přemítání v Roce vděčnosti za svobodu – svobodu nejen politickou, ale i skutečnou – pak zakončil slovy: Stůjte proto pevně a nedejte si na sebe znovu vložit otrocké jho (Bible, Gal 5,1).

David Pasz

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Proměnění mladí mění společnost

Tématu mladých byla v tomto roce věnována i podzimní konference Slezské diakonie Buď světlem a solí. V bohatém programu bylo poprvé zařazeno interkulturní fórum, ve kterém vystoupilo několik zahraničních dobrovolníků. Přednášející Miriam Paszová představila svou práci s mladými v rámci Křesťanské akademie mladých a taky lektorování programů Duchovního dědictví na základních a středních školách v ČR. Součástí přednášky byla interaktivní ukázka volby „miss hodnoty“, kterou posluchači považují za nejdůležitější v životě. Účastníci konference nominovali asi šest hodnot, z kterých vyhrála hodnota láska. Přednášející ze Slovenska – Bohdan Hroboň, který je zakládajícím ředitelem Biblické školy, v současnosti Centra křesťanského vzdělávání v Martine, reflektoval vývoj křesťanského vzdělávání za posledních dvacet let a taky zmínil otevření nových oborů, např. etika leadershipu, kde je možnost přihlásit se i ze Slezska. V ukázce vyučovací hodiny pro vysokoškoláky představil přikázání „milovat svého bližního jako sebe“ na základě původního hebrejského textu. Písně a koledy navodili zcela vánoční atmosféru. Konference byla opět příležitostí k zastavení, sdílení a duchovnímu obohacení.

ThDr. Miriam Szőkeová, PhD.
koordinátorka duchovní služby


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Návšteva v Ostrave

Účasť na kongrese XXII. Gerontologických dní v Ostrave v termíne 17. až 18. 10.2018 rozšírila poznatky v oblasti medicíny  zameranej na osoby vo vyššom veku a obohatila o príklady dobrej praxe takmer tri stovky účastníkov. Tohtoročná sociálna časť programu sa zameriavala na podporu neformálnych opatrovateľov a paliatívnu starostlivosť.

Vďaka odporúčaniu pani riaditeľky Sliezskej diakonie Mgr. Zuzany Filipkovej, Ph.D. pri predošlej návšteve v Českom Tešíne, som mala aj ja ako spolupracovníčka Cesty nádeje v Košiciach príležitosť zúčastniť sa kongresu. Zároveň som sa bližšie zoznámila s činnosťou Strediska SD Siloe v Ostrave. Pod jednou strechou som videla profesionálne poskytované sociálne služby (ambulantnú, rezidenčnú a odľahčovaciu) zameranú na človeka s demenciou, harmonické prostredie upravené pre cieľovú skupinu užívateľov priam na mieru  a spokojných klientov aktuálne zaujatých hudobným programom. V rozhovore s vedúcou SD Oblasti Ostrava, Havířov Bc. Renátou Motykovou a vedúcou strediska SD Siloe Bc. Martou Machovou som sa dozvedela, ako funguje domov so špeciálnym režimom, ako je nastavený harmonogram dňa, ako je rozvinutá spolupráca s obdobnými zariadeniami a s mestom a krajom Ostrava. Neskôr som si so záujmom prečítala venované informačné bulletíny Českej alzheimerovskej spoločnosti. Upútal ma aj almanach Nezabudnutelná kniha aneb čteme seniorum o  projekte zameranom na reminiscenčnú terapiu a jej skvelé uplatnenie v ostravskej komunite.
Cesta Nádeje je zborová diakonia Evanjelického a. v. cirkevného zboru v Košiciach. Od roku 1993 poskytuje opatrovateľskú službu pre priemerne 80 klientov. Okrem toho sa intenzívne venuje  komplexnej podpore svojich opatrovateliek. V týchto dňoch Cesta nádeje pripravuje otvorenie Špecializovaného zariadenia s denným pobytom pre kapacitne 10 osôb s Alzheimerovou chorobou a demenciou rôznej etiológie, ktoré by malo začať svoju činnosť začiatkom budúceho roka. 

Ďakujem, že som mohla načerpať inšpiráciu  a budeme sa tešiť na prípadnú ďalšiu spoluprácu so Sliezskou diakoniou. Budeme tiež vďační za modlitebnú podporu rozširujúcej sa diakonickej služby v Košiciach. 

Mgr. Marta Nemčíková
spolupracovníčka Cesty nádeje 

Odkaz na ECAV Košice ZDE.

 

 

 

A byli jsme při tom

Když mladý člověk slaví své 20. narozeniny, očekává, že oslavy budou radostné, neformální a plné překvapení. Ne jinak tomu bylo ve čtvrtek 20. září 2018 v odpoledních hodinách, kdy své 20. narozeniny slavila Slezská diakonie v Krnově. Dobrou atmosféru Pikniku na Krnovském náměstí vytvořili pracovníci jednotlivých středisek, kde prezentovali svou službu. Přizvání jsme byli i my – duchovní pracovníci – a tak jsme na dece s dětmi zpívali písničky, lovili rybičky, četli z Bible, děti si mohly vyrobit modlitební kostku. U našeho stolečku se zastavovali také dospělí, kterým jsme nabízeli vytvoření modlitební ruky s náměty vděčnosti, mohli si odnést Nový zákon nebo Denní čtení. Po celou dobu probíhal program na hlavní scéně – překvapily nás děti veselými písničkami, ozývaly se bubny, nechyběl tanec. Veselou atmosféru doplňovalo nádherné slunečné počasí, nabídka občerstvení, pro děti byl popcorn a lízátka zdarma.  
Co víc si přát při oslavách? Snad už jen přání oslavenci: hodně nadšených pracovníků a spokojených uživatelů a Boží požehnání do dalších let služby,
                                                                            Přeji pracovníci duchovní služby SD.

Děkujeme za pozvání.

Eva Pawlasová, DiS.


 

Letní společné stolování

Je konec prázdnin, léta. Z dovolených a výletů nám už zůstanou jen vzpomínky. Také bych chtěla zavzpomínat na jednu – troufám si říci – vydařenou akci, kterou jsme jako duchovní pracovníci zorganizovali 3. srpna 2018. Bylo to setkání uživatelů Archy a terapeutických dílen v Českém Těšíně s mládeži těšínského evangelického sboru.

 Místo setkání jsme si domluvili na louce za kostelem. Hlavním bodem programu dle přání uživatelů byla „grilovačka“, ale předcházely tomu společné písně chval a zamýšlení Davida Pasze. K vzájemnému poznávání posloužila hra Bingo, ale také společný čas u jídla a rozhovorů.

 „Grilovačka byla super“ – zaslechla jsem při ranní chvilce v dílnách. Naše velké poděkování patří členům mládeže. Uděláme průzkum a pokud bude oboustranný zájem, rádi podnikneme podobnou akci znovu.

Skutky sv. apoštolů 2:42 „Všichni chtěli slyšet od apoštolů ještě více, bývali rádi pohromadě, společně stolovali, lámali chléb a modlili se.“

                                                                                                Eva Pawlasová, DiS.


 

Jarní konference SD – déšť nebo sprcha?

Probudila jsem se do nového dne. Nebude to jen obyčejný pracovní den, čeká nás přece Jarní konference SD. Podívám se z okna a venku prší. Hned mi na mysl přišla modlitba: „Kéž by také naše srdce Pán Bůh svlažil svým deštěm požehnání.“
Poohlédněme se tedy, co bylo těmi jednotlivými kapkami toho deště. V pozdravu paní ředitelky SD zaznělo veliké nadšení pro práci i spolupráci s mladými lidmi. Tím vlastně bylo uvedeno téma konference: (Spolu)práce s mladými lidmi. Bratr biskup Tomáš Tyrlík nás svým slovem naladil velikonočně, vždyť prožíváme svatý týden, na jehož konci je radost ze zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Úvodním slovem a modlitbou posloužila pracovnice E.C. MISE Pavlína Sztefková a povzbudila nás ke svědectví druhým (klientům, rodinám, spolupracovníkům) osobním příkladem, postoji a názory. Náš život to je „živé evangelium“, které mnozí čtou, aniž si to uvědomujeme.
Řečníky letošní konference byli ředitel CME v Polsku Pawel Gumpert, pastor a lektor křesťanské etiky Vladislav Volný, ml. a Katarina Šoltésová z Evanjelickej diakonii na Slovensku. Jsou to lidé, kteří se věnují práci s mladými lidmi a my jsme z jejich proslovů mohli pochopit, že potřeby dnešních mladých lidí jsou stejné jako byly „za našich časů“, jen se změnily podmínky a prostředí, ve kterém vyrůstají. V panelové diskusi také zazněl názor, že se můžeme mnohému od mladých lidí učit (např. odvaze, nadšení pro věc, kreativnosti apod.), ale také je můžeme k mnohému povzbudit, zapojíme je do aktivit a dáme jim šanci využít jejich potenciál. Součástí konference jsou i osobní svědectví, ke kterým jsme letos pozvali paní Veroniku Sasynovou a  pana Jana Kubiše. Svědčili nám o tom, jak Pán Bůh zasáhl do jejich života, dal nový smysl a cíl.
Atmosféru celé konference doplňovaly písně a chvály, ke kterým nám hrála doprovodná skupinka. Jelikož pokrmu pro duši bylo během dopoledne dost, naše setkání jsme ukončili společnými modlitbami a požehnáním, které pronesl bratr biskup. A nastal čas oběda a rozloučení. Mohli jsme konstatovat, že to nebyl jen lehký jarní déšť, ale pořádná sprcha požehnání, za co jsme Pánu Bohu vděční. Na shledanou na další konferenci nebo jiných příležitostných setkáních SD.

Eva Pawlasová, DiS. – duchovní služba SD

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Setkání pracovníků, kteří organizují duchovní chvilky

Dne 20. 2. 2018 proběhlo v prostorách budovy Ústředí Slezské církve setkání pracovníků, kteří organizují duchovní chvilky na střediscích Slezské diakonie. V úvodu nás přivítala koordinátorka duchovní služby Miriam Szokeová a také nám představila milé hosty. Tentokrát přijali mezi nás pozvání - národní ředitel Dětské misie v ČR p. Šikula s manželkou, kteří se již delší dobu věnují práci v Dětské misii v České republice a seznámili nás tak blíže s její činností. Prezentovali nám zajímavé materiály, které používají při misijní práci s dětmi, například různé obrázkové knihy s biblickými příběhy a další edukační materiály, které jsme si mohli prohlédnout a také případně zakoupit. Dalším milým hostem byl p. Blahut, ekonom a člen církevní rady, který nás povzbudil svým slovem. Vyjádřil velký obdiv ke všem pracovníkům středisek Slezské diakonie, k jejich práci a k empatickému přístupu. Svým slovem nás také povzbudila paní náměstkyně Romana Bélová. Společně jsme se pak ve skupinách zabývali otázkami, například jak jsme spokojeni s aktivitami spojenými s duchovní tématikou na našem středisku, co bychom chtěli případně vylepšit a také, jak se třeba připravujeme na velikonoční svátky. Velmi mne zaujalo, jak někteří pracovníci velmi upřímně sdíleli své pocity a zkušenosti a také dotazy ohledně duchovní služby. Toto milé setkání bylo i možností zazpívat si společně několik duchovních písní a chvíle společné modlitby. Pro mne je takové setkání velkým povzbuzením, inspirací a zároveň výzvou k dalším novým možnostem, jak můžeme sdílet svou víru jak s uživateli tak i se svými kolegy na našich střediscích a těším se na další takové setkání.

Regina Bartoncová, pracovník v sociálních službách Domov Betezda Komorní Lhotka

 

Setkání pastorů, kteří dobrovolně dojíždějí na střediska

Březnové setkání duchovních a pastoračních pracovníků, kteří dobrovolně dojíždějí na střediska i do škol Slezské diakonie bylo v tomto roce sice dost ovlivněno nemocemi, přesto však přineslo nové podněty, poučení a povzbuzení.

Dne 5. 3. 2018 přijelo deset kolegů a kolegyň z naší církve a dalších církevních denominací, kteří měli možnost vyslechnout slova poděkování za jejich službu a aktuální informace ze života Slezské diakonie od paní ředitelky, duchovní povzbuzení a slovo o potřebnosti odpočinku a ticha od bratra biskupa. Následně zazněly informace o plánovaných aktivitách duchovní služby SD v tomto roce, který je rokem mládeže. Z oblasti sociálních služeb promluvila vedoucí sociální asistence z Ostravy a Bohumína – Martina Vilímová, která představila farářům problematiku života na ubytovnách sociálně slabých rodin a nastínila taky budoucnost a naděje. Otázky přicházely spontánně uprostřed povídání. Příležitost pro sdílení dobré praxe, případných překážek v duchovní činnosti, potřebě setkání se s vedoucím služby – vytvořila prostor pro každého sdílet svou zkušenost. S jedním z dojíždějících farářů na naše střediska jsme se z důvodu jeho plánovaného odchodu na nové služební místo rozloučili s přáním Božího požehnání a zároveň jsme vyslovili naději na nového duchovního, který přijde na jeho místo.

O možnosti uzavření smluv s dobrovolníkem, která by chránila obě strany, deklarovala mlčenlivost
a byla v souladu s novou směrnicí o ochraně osobních údajů klientů, promluvila v závěru setkání koordinátorka dobrovolníků Veronika Sasynová. Kolegové, kterých se to týká, budou kontaktování anebo přímo na středisku, anebo koordinátorkou duchovní služby, resp. paní Sasynovou.

Setkání bylo ukončeno společnou písní a modlitbami.

Objevovat hlubiny postního času

Popeleční středa je prvním dnem postní doby. Podle křesťanské tradice skončily zábavy, plesy a nastává doba přípravy na nejvýznamnější křesťanské svátky. Zaznívá výzva k pokání, tedy změnu v myšlení i v činech. Slovo „popel“ má v tento den připomenout pomíjivost člověka, protože symbolizuje obrácení. Má nám připomínat, že jsme prach a v prach se obrátíme. Proto se symbol kříže popelem se uděluje věřícím v tento den na čelo se slovy: Pamatuj, člověče, že prach jsi a v prach se obrátíš (Gen 3,19).

Na jedné z ranních duchovních chvilek v popeleční středu jsme uchopili jádro této tradice a popelem jsme udělili malý kříž jeden druhému anebo na čelo, anebo na ruku. Byl to poměrně silný moment - vyslovit tuto větu vůči kolegovi/ kolegyni, a také tuto větu slyšet vyřčenou od spolupracovníka směrem k sobě.  Znamení kříže popelem, pokud si plně uvědomíme ten význam a obsah, může být hlubokým, až dojímavým zážitkem jak pro jednotlivce, tak i pro společenství, ve kterém toto sdílíme. Vnitřní pokání má různé projevy navenek. Pravým půstem není odřeknutí si něčeho kvůli sobě (zřeknutí se sladkostí, sledování televize, omezení času na sociálních sítích apod.). Slouží to něčemu – pro získání času a prostoru ke zkvalitnění vztahu k Bohu, k lidem i sobě. Pravý půst je tedy zároveň aktivní činění dobrodiní vůči druhým lidem (nabídnutá praktická pomoc sousedce, slova zájmu a útěchy pro nemocného, vzdáleného člověka apod.). Toto aktivní činění se děje ne z povinnosti a se zachmouřenou tváří, ale s radostí. Abychom mohli radostně prožívat i postní čas a nabízet podporu druhým s radostí, potřebujeme tu radost čerpat. A ten zdroj je v Bohu a u Něho. Čerpáme v modlitbě, při ztišení, naslouchání povzbuzení z Božího slova. Pro začátek postního období jsem přibrala ještě jeden významný prvek – olej. Olej je velmi významným v biblické a křesťanské tradici. Olejem byli kdysi v Izraeli pomazáni panovníci -králi a kněží. Olej se v některých křesťanských tradicích používal u křtu, anebo se dodnes používá s modlitbou při pomazání nemocných. Pomazání čela, anebo některých částí těla olejem bylo aktem k získání požehnání, anebo odpuštění. Prorok Izaiáš píše o udělení oleje radosti svému služebníkovi, který je pomazaný k tomu, aby nesl radostnou zvěst, obvázal rány zkroušených srdcem, vyhlásil zajatcům svobodu, potěšil truchlící. My nejsme panovníci, ale v Božím očích jsme stejně vzácní. Je dobré si to uvědomovat, připomínat a taky vzájemně si přát a vyslovovat slova požehnání. Proto jsme v rámci duchovní chvilky udělali jeden druhému druhý kříž olejem – olejem radosti (anebo na čelo, anebo na druhou ruku) se slovy: Pamatuj, člověče, že ti je dána krása místo popela a olej radosti místo truchlení. (Iz 61,3). Takový malý kříž olejem není vidět, na rozdíl od toho kříže popelem. Jenom se malinko leskne, když se podíváme blíž.  Dvě malé znamení: jedno udělané popelem a druhé olejem. Jaký význam můžeme do toho vložit? Například: 1. To mocné požehnání, milost, odpuštění nemusí být vidět hned a nápadně, ale ono se projeví. 2. Ta velká hodnota každého člověka je často zastíněna špínou, ubohostí a bídou. 3. To dobré, co uděláme pro druhé, nemusíme vystavovat na obdiv. Další význam při kříži popelem a kříži olejem, který Vám napadne, můžete vložit sami. Pane, dej, ať vidím v člověku víc než jeho bídu, odpudivou špínu a špatnosti, které udělal.“

Píseň, kterou v postním čase zpíváme, obsahuje větu: „Stvoř ve mě srdce čisté“. Vychází to z textu 51. žalmu, ve kterém se píše: ..“očist mě, umyj mě, budu bělejší nad sníh.“ Únorový sníh ještě na chvilku zkrášlí stromy a přírodu. Nás může Někdo zkrášlit očistou srdce podstatně kvalitněji a skrze nás může být krása, radost, povzbuzení a podpora nabídnuta dalším lidem. Ať to uchopíme.

                                                                                                        Miriam Szokeová

 

 

 

 

 

 

 

 


 

Novoroční bohoslužba aneb Radostný svátek


Diakonické zahájení roku 2018 se konalo dne 5. ledna v evangelickém kostele Na Nivách v Českém Těšíně. Setkání bylo vyplněno čtením Bible, krásnou hudbou, a také mnohá hodnotnými momenty: hned u vchodu do kostela čekalo na přítomné malé překvapení – kousek slámy, který každý pak po celou dobu opatroval. Pastorační pracovnice Eva Pavlasová spolu s pracovníky i uživateli přemítala o cestě tří králů, jako o cestě vlastního nitra. Místní pastor Martin Piętak pak myšlenkou biblické písně povzbudil a vedl k „vylévání srdce“ (žalm 62,9). Poté přišel okamžik, kdy mohl každý položit kousek své slámy – v myšlenkách i svůj život – k Ježíši, do jesliček u oltáře, a v rámci „radostné výměny“ (Martin Luther) přijmout pak osobní požehnání u oltáře. V modlitbách jsme pak spolu s uživateli i pracovníky děkovali za tuto krásnou chvíli a svěřili celou diakonii a její službu Nejvyššímu. Bylo to vskutku krásné a důstojné zahájení nového roku. Na závěr zazněla píseň „Vás posílám“, která je i posilou v diakonickém poslání.


Vás posílám rozsévat lásku, ku světlu zvát a z pravdy žít,
vás posílám dát život v sázku, všem potřebným nablízku být.

(Libuše Rančová)


Nad biblickým textem pro Slezskou diakonii pro rok 2018, který přečetla paní ředitelka, budeme rozjímat v průběhu celého roku:
Stále za vás Bohu děkuji pro milost Boží, která vám byla dána v Kristu Ježíši; On vás obohatil ve všem, v každém slovu i v každém poznání. Neboť svědectví o Kristu bylo mezi vámi potvrzeno, takže nejste pozadu v žádném daru milosti a čekáte, až se zjeví náš Pán Ježíš Kristus. On vám bude oporou až do konce, abyste v onen den našeho Pána Ježíše Krista nebyli obviněni. (1 Kor 1, 4 -8 ).

David Pasz

 


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Duchovní konference: Dozrávání a já

Ve středu 6. 12 2017 se uskutečnila prostorách DVC Duchovní konference pracovníků Slezské diakonie. Plný sál účastníků pozdravila paní ředitelka a bratr biskup Slezské církve evangelické. Úvodní biblické slovo a modlitbu přednesl pastor Vlastimil Ciesar. Téma dozrávání na příkladu života a díla reformátora Martina Luthera přiblížila přednášející doktorka teologie ze Slovenska – Miroslava Hodáňová. Tak jako kdysi Luther přibil aktuálních 95 tezí na dveře wittenberského chrámu a chtěl, aby se o nich v tehdejší společnosti diskutovalo, tak k něčemu symbolickému v tomto smyslu byli pozváni účastníci konference. Interaktivní část totiž tvořilo psaní teze ze současného života, kterou pak účastníci nalepili na vstupní dveře. Po přednášce následoval divadelní vstup s názvem: Marie- žena statečná, který ztvárnili manželé Bélovi. Vnímání Ježíše očima jeho matky - od jeho narození až po ukřižování – vyvolalo u mnoha z přítomných dojetí i slzy. Součástí konference byly i svědectví pracovníků, písně a koledy, a taky informace o novém projektu podpory dětí v Indii: „Škola- základ života“. Účastníky konference pozdravil i pastor z Guben, z Německa a připomněl souvislost mezi dárky a biskupem Mikulášem. Konference byla ukončena společnými modlitbami a obědem.

 

 


 

 


Noví spolupracovníci v duchovní službě SD

Od léta 2017 působí v duchovní službě částečně noví spolupracovníci: Eva Pawlasová a Daniel Kocyan.
Zeptali jsme se jich dvě otázky a oni krátce odpověděli.

Odpovědi: Eva Pawlasová (pastorační pracovnice, katechetka, duchovní služba pro vybrané střediska SD, převážně ve Frýdku Místku)   

     1. Co byste chtěli přinést svou duchovní službou pro klienty a pracovníky Slezské diakonie?
 
Když jsem si přečetla tuto otázku, tak se mi vybavila jedna píseň, která hovoří o tom, že můžeme mít lásku ve svém srdci každou hodinu a každý den. Místo slova láska se může zpívat víru, radost apod. A to je přesně to, co bych chtěla přinést klientům a pracovníkům na střediscích - svědectví o tom, že díky Panu Ježíši můžeme toto vše mít vždy ve svém srdci, protože On je dárcem toho, co svět nemůže dát. A když nám to dá Pán Ježíš, tak nám to svět nemůže vzít.

2. Co byste se naopak chtěli nového naučit ve Slezské diakonii?

Doposud jsem pracovala jako katechetka a tudiž  s dětmi předškolního a školního věku. Jako pastorační pracovník se budu moci setkat s jinými skupinami lidi různého věku a s různým postižením. Věřím, že mě tato služba obohatí a ukáže, jak lze sloužit těmto klientům.

                                                                                   

Odpovědi: Daniel Kocyan (diakon, duchovní služba pro vybrané střediska SD, převážně v Ostravě)

1. Co byste chtěli přinést svou duchovní službou pro klienty a pracovníky Slezské diakonie?
 
Na prvním místě bych chtěl, aby klienti a pracovníci skrze moji službu měli možnost poznat živého Pána Ježíše a aby objevili, že Bible je kniha, která je aktuální pro dnešní dobu. Rád bych, aby duchovní chvilky ve SD byly povzbuzením pro klienty i pro pracovníky. Ale také bych rád, aby tam dostávali nové výzvy, které v nich vzbudí otázky a povedou je ke změně života.

2. Co byste se naopak chtěli nového naučit ve Slezské diakonii?

Rád bych se naučil, jak sloužit různým skupinám lidí, jakým způsobem je oslovit a jak k nim přistupovat.


 

Setkání zaměstnanců Ústředí s biskupem Tomášem Tyrlíkem

U odpolední kávy, kterou v rámci projektu kavárna u Lidušky nabídla kolegyně Soňa Kantorová, se sešli pracovníci Ústředí SD a pracovníci ústředí církve s novo-zvoleným biskupem. Ve velmi příjemné atmosféře se kolegyně Marta Czyzová, která setkání moderovala, ptala biskupa otázky ohledně církve, rodiny a diakonie.  Bratr biskup sdílel taky své čerstvé zážitky z církevních dnů v Německu, odkud se zrovna vrátil.  Setkání se uskutečnilo v rámci výstavy „Duchovní služba ve SD“, kterou představila koordinátorka Miriam Szőkeová. Součástí výstavy byly i materiály (modlitby, brožury k dennímu čtení, semínka a další), které připravil kolega David Pasz. Setkání bylo zakončeno společnou písní a modlitbami.

                                                                                   

 

Jak nám Velikonoce umožňují růst do hloubky

Pod tímto názvem se v úterý 11. 4. 2017 uskutečnila jarní duchovní konference pro pracovníky Slezské diakonie. Více informací neleznete ZDE.

 

 


Setkání duchovních, kteří dobrovolně dojíždějí na střediska SD

V pondělí 27. 3. 2017 se uskutečnilo setkání duchovních, kteří dobrovolně dojíždějí na střediska Slezské diakonie ke klientům a nabízí duchovní službu ...

Více ZDE.

 


Svědectví, které zaznělo na Duchovní konferenci 9. 12. 2015 v Třinci

Už jste někdy zažili, že jste ani nečekali, a přišel za vámi někdo, kdo vás potěšil, když jste to potřebovali, když jste byli smutní, prožívali bolest, beznaděj? Možná jste si řekli, to mi ho poslal sám Bůh, a je takový verš v Bibli, který říká: Mnozí z vás jste měli za hosty anděly. A to je to, co dělá dnes pro nás Bůh, posílá nám své anděly. Posílá nám ty lidi, kteří nám dávají znova naději, kterou jsme už ztratili; kteří nás povzbuzují. Všichni potřebujeme takové anděly, potřebujeme, aby za námi přišli a řekli nám slovo o naději, ujištění, že je tady někdo, kdo nás miluje tak, jako nikdo.

Takovými anděly jsou pro nás lidé, kteří k nám přicházejí, zmíním třeba pastory, pastorační pracovníky, mládež z církve, a také dobrovolníky. Není to samozřejmé, je to pro nás všechny opravdovým povzbuzením, každé takové setkání je dobrý čas, kdy se můžeme navzájem sdílet jak se svými radostmi tak i starostmi. Není to povzbuzením jen pro lidi, kteří v domově bydlí, ale také pro nás pracovníky.

Jedno takové setkání u nás proběhlo nedávno, kdy k nám zavítali dva úžasní lidé z mládeže, když jsem uslyšela, že jsou jen dva, tak jsem si řekla, no tak nic, tak jen dva. Ale i tito dva mladí lidé dokázali svou návštěvou potěšit a povzbudit slovem, společnou modlitbou, chválením Boha písněmi. Zpívali jsme píseň Slunce Kristovy lásky, a seděli jsme přitom venku a najednou začalo svítit slunce, také jsme připravili pohoštění, upekli jsme koláč, na kterém si všichni pochutnali. Myslím, že každé takové setkání je jedinečné právě tím, že je s námi i Ten, který je tím nejlepším přítelem, On řekl, kde jsou dva nebo tři v mém Jménu, Já jsem uprostřed nich. Tak to prožívám, není to jen o nás, je to o vztahu k sobě navzájem a také k Němu. On je tím motorem pro náš život, On touží se s námi setkat, a být s námi každý den. Než odešel k Otci, řekl, že bude s námi až do skonání věků, a Jeho slovo platí.

On je světlo života, je Alfa i Omega, v něm je NADĚJE a SPÁSA pro každého. Pracovnice z Bethezdy, Komorní Lhotka


 

Setkání pracovníků SD, kteří organizují duchovní službu na středisku, 10. 11. 2015

Jsem opravdu moc rád, že jsem se tohoto setkání v listopadu mohl zúčastnit. Na chvíli se zastavit a uvědomit si, že se přiblížil Advent a Vánoce. Díky za přípravu i vlastní zorganizování setkání, za pozdravy a přání, za modlitby, písně i celý program. Setkání bylo pro mě velkým duchovním povzbuzením (…např. nadšení a elán kolegyně, která předává evangelium klientům…J…), přineslo spoustu inspirací (…předání dárků klientům v terénní sociální službě…) a stalo se také výzvou – co já osobně mohu udělat pro to, aby se „duchovní“ situace u nás zlepšila. Moc fajn bylo, že jsme se mohli v „pracovních“ skupinkách navzájem sdílet s tím, jak se nám daří či nedaří realizovat duchovní aktivity ve střediscích. Je super, když můžeme pracovat v organizaci, která toto, i Vaším prostřednictvím, nabízí.
Účastník setkání z oblasti Třinec


 

Den ticha v Novém Jičíně, 21.10. 2015

Byl to den, týden, hodina nebo pouhých pár minut?! Sama se v proběhlém čase neumím a možná ani nechci zorientovat. Byli jsme na faře, v kruhu, navzájem neznali jsme se. Někteří z nás se vydali do koutů budovy a pak už jen kolem sebe prošli, s jinými setkali jsme

 se. Kdo s kým, chtěl, s ním i byl, v přítomném čase, příjemně se ztišil. Každý sám zakusil, co svobodně si zvolil, tichý kout v pokoji, pobyt ve venkovní zeleni nebo povídání u společné chvíle občerstvení. Někteří ač nekřesťani, stáli vně a přece s vámi, za nás děkuji za pozvání a obohacující setkání.

Pracovnice z N. Jičína

 

 


 

 

ThDr. Miriam Szökeová, PhD.

koordinátor duchovní služby
558 764 365