RÚT Bohumín - podzimní příběh
Někdy je sdílení osobního příběhu to nejlepší, co můžeme pro druhé udělat.
Se svolením našeho klienta, pana Michala, sdílíme příběh, o který se s námi podělil, za což mu moc děkujeme, a aby byl obraz kompletní, tak je doplněn také pár slovy jeho klíčové sociální pracovnice ze střediska RÚT Bohumín, sociální rehabilitace.
Jmenuji se Michal a v říjnu mi bylo 39 let. Žiju sám s tátou na baráku. Před 8 měsíci jsem prožil ataku a byl jsem následující 3 měsíce v PN Opava. Byl to můj třetí pobyt v PN a věřím, že poslední. Během konce pobytu jsem dostal doporučení, abych kontaktoval službu sociální rehabilitace RÚT v Bohumíně. Moc se mi to nezamlouvalo, ale přesto jsem tam zkusil zajít. Ze začátku jsem byl nedůvěřivý, říkal jsem si, co po mě budou chtít, když žiju normální život.
Pak jsem osobně poznal paní Zuzku, mou klíčovou sociální pracovnici, je to velmi empatická žena, která byla, je a bude vždy pro druhé ku pomoci. Neustále se zajímá jak se mám, s čím mi může pomoci, motivuje mě, povzbuzuje, radí, je prostě skvělá žena v této oblasti.
Do RÚT chodím rád, i když teď už méně, neboť jsem se vrátil do práce. Po dobu co jsem docházel častěji, a postupně se zapojoval do normálního života, mi služba pomohla hodně.
Samozřejmě děkuji také Ježíši Kristu, že mi pomáhá.
Jsem za to všechno rád, děkuji paní Zuzce a celému týmu RÚT Bohumín.
Jak jsem poznala Michala?
Pořád si vybavuji den, kdy mi zazvonil telefon, a na displeji bylo neznámé číslo. Když jsem telefon zvedla, ze sluchátka se ozval nesmělý, rozechvělý hlas, který se ptal, zda se k nám může hned teď dostavit. Bylo to rychlé seznámení. Michal byl z počátku spolupráce nedůvěřivý, naše rozhovory se však začaly časem prohlubovat a díky nabyté důvěře, jsme společně hledali a našli formu podpory, kterou Michal potřebuje pro to, aby se mohl co nejdříve vrátit zpátky do zaměstnání, které je pro něj nedílnou součástí života.
Vídali jsme se několikrát do týdne, při společných setkáních jsme se věnovali procházkám do přírody, sportovním aktivitám, které působí jako balzám na bolavou duši. Výborných výsledků Michal také dosahoval při tréningu kognitivních schopností, pokaždé se mohl sám přesvědčit o tom, jak se zlepšuje, s čímž rostlo jeho sebevědomí. Rád se zapojoval do společných aktivit s ostatními klienty služby, svojí empatií, laskavostí a dobrým srdcem rozdával radost a vykouzlil úsměv na mnoha tvářích.
Přestože se Michal už vrátil do práce, naše spolupráce nadále pokračuje a bude pokračovat do té doby, dokud bude potřeba.
Na závěr bych mu proto chtěla za celý náš tým popřát mnoho štěstí na cestě k vlastnímu zotavení, protože i člověk s duševním onemocněním může žít plnohodnotný život se vším, co k životu patří.