Rok dobrovolníkem

Ahoj, jmenuji se Pelin a jsem dobrovolníkem. I přestože má dobrovolná služba skončila před několika týdny, budu vždy sama sebe za „dobrovolníka” považovat. Tento název jsem si osvojila více než jakékoliv jiné tituly. Než jsem se jím stala, vždy jsem se snažila něčeho dosáhnout. Dobrovolnictví mě naučilo vytrvat na cestě a užívat si ji. To je má cesta, kterou následuji.

Mnoho let jsem snila o životě v jiné zemi a o vystoupení z vlastní komfortní zóny. Po absolvování vysoké školy jsem se rozhodla zapojit se do ESC programu, kde mě osud spojil dohromady se Slezskou diakonií. Byla jsem vybrána jako dobrovolník pro mateřskou školu s dětmi s postižením. Dodnes nezapomenu na moment, kdy jsem obdržela přijímací dopis. Nemohla jsem tomu vůbec věřit. Stejně jako nyní tomu, že můj dobrovolnický rok skončil.

Moje první dny v České republice jsem strávila poznáváním střediska, dětí, kolegů, města, spolubydlících a samozřejmě zvykáním si na život v nové zemi. Byla to moje první zkušenost se zahraničím, ale velmi rychle jsem se na nový život adaptovala. Za několik týdnu jsem nabyla pocitu, že zde žiji už mnohem déle.

Tento rok bylo pro mě spoustu věcí poprvé. Poprvé jsem pracovala s dětmi s postižením. Byla to neobyčejná zkušenost. Během této doby jsem se učila český jazyk. Největší motivací a důvodem, proč jsem tyto lekce měla ráda, byly děti. Pravdou je, že nejvíce slov jsem se naučila právě od nich. Všichni mi velice chybí. Umím si představit, jak se budou ptát: „Kde je Pelin?”

Cítím, že jsem se změnila. Někdy dokonce zapomenu jak moc. Občas si také uvědomím, co všechno jsem se naučila. Nyní jsem dost silná přizpůsobit se a navazovat vztahy s lidmi nezávisle na prostředí či zemi, ve které se nacházím. Nebojím se nových věcí a překonala jsem strach z komfortní zóny. Jsem odhodlaná otevřít svému životu nové stránky. Povinnosti mě osvobodili.

Pomáhala jsem postiženým dětem a na oplátku jsem získala mnoho dovedností a životních zkušeností. Pomáhala jsem jim a oni pomohli mě. Zlepšili můj život.

Navíc jsem během projektu poznala spoustu nových lidí. Naučila jsem se od nich mnohé a s některými mám velmi blízký vztah. Někdy se musíte přestěhovat do malého města, aby jste našli ty největší přátele. Doufám, že se jednou všichni v budoucnu sejdeme.

Na začátku projektu jsem chtěla pouze zažít dobrý rok v zahraničí. Zažila jsem více, než jen dobrý rok. Mám spoustu přátel a tucet zážitků a zkušeností. Abych byla upřímná, ani já jsem před rokem netušila, jak skvělý rok mě čeká. Každý konec je i začátek. Můj ESC projekt skončil a já přeji každému, kdo si tento článek přečte, aby se této zkušenosti nebál nebo alespoň našel odvahu zkusit něco nového.

Pelin Özden, turecká dobrovolnice 2021/ 2022 programu interVIA, projekt kofinancovaný Evropským sborem solidarity