Reforma psychiatrické péče: Terst – zkušenosti ze zahraničí

Pracovnice Slezské diakonie využily možnosti pracovní stáže v rámci vzdělávacího programu Erasmus+  vycestovat do Terstu v Itálii za účelem inspirovat se a získat nové zkušenosti v oblasti reformy psychiatrické péče a její implementace v České republice. Proces deinstitucionalizace psychiatrické léčebny San Giovanni v Terstu se stal (dle Světové zdravotnické organizace) vzorovým příkladem toho, jak umožnit lidem hospitalizovaným v psychiatrické léčebně žít v běžné komunitě.

V Terstu započala v roce 1971, pod vedením italského psychiatra Franca Basaglia (1924 – 1980), psychiatrická reforma, v jejímž průběhu vznikl a vešel v platnost zákon č. 180 (zvaný Zákon 180).  Hlavní podstatou reformy byla snaha otevřít prostor pro terapeutickou práci a umožnit lidem s duševním onemocněním naplňovat svá občanská práva, a to i při budování života v komunitě.  Uzavření psychiatrické léčebny bylo možné dosáhnout postupným snížením počtu lůžek a souběžným budováním sociálních služeb v komunitě. S tím souviselo ovlivňování komunity a jejích postojů, zásadní byla i proměna vztahu pracovníků k pacientům, vycházející z hodnotového rámce celého procesu deistitucionalizace.

Zákon 180
Zákon 180 stanovil, že i v psychiatrii je základem zdravotní péče, spíše než posouzení o nebezpečnosti, právo člověka na péči a zdraví. Léčba se stala dobrovolnou, nikdo nemohl být hospitalizován v psychiatrických léčebnách. V případě potřeby hospitalizace se léčba provádí na akutním psychiatrickém oddělení (6 lůžek), které je součástí všeobecné nemocnice.  Oddělení  přijímá pacienty v těžších krizích a v průběhu noci, zastává princip otevřených dveří (bez omezovacích prostředků). Hospitalizace jsou krátkodobé a pacienty si zpravidla přebírá příslušné Centrum duševního zdraví.

Tento zákon tedy odstartoval eliminaci hospitalizací pro lidi s duševním onemocněním, nařídil postupné uzavření psychiatrických léčeben a jejich nahrazení komunitními centry duševního zdraví. Jedná se o formu péče, kde je důraz kladen na zachování sociálních vazeb pacienta v místě, kde žije. Cílem je minimalizovat přetrhání vazeb v důsledku dlouhodobé ústavní péče.

V roce 1999 byly uzavřeny všechny veřejné psychiatrické léčebny a byl tak dovršen proces, který trval  více než dvě desetiletí a zahrnoval zahájení a testování reformy, diskuze mezi pracovníky, rodinnými příslušníky, politiky a veřejným sektorem.

Síť péče o duševní zdraví
Sít péče o duševní zdraví řídí Oddělení pro duševní zdraví, které sestává ze 4 Center duševního zdraví (CDZ). Každé CDZ je situováno ve 4 obvodech Terstu, každé má svou spádovou oblast (50 000–60 000 obyvatel). CDZ jsou nízkoprahová, fungují 24/7, tedy 24 hodin denně/7 dní v týdnu, k dispozici mají 6–8 lůžek a poskytují pravidelnou ambulantní léčbu, krizovou intervenci, výdej léčiv, psychosociální rehabilitaci, volnočasové aktivity a další. Lůžka slouží ke krátkodobé dobrovolné hospitalizaci.

Dalším článkem sítě péče o duševní zdraví jsou ubytovací zařízení, která využívají lidé s potřebou dlouhodobější pomoci. Jde o chráněné byty nabízející přátelské a nelékařské prostředí.  Velkou měrou se k úspěšnosti celého procesu zasloužily i sociální podniky, jde o sociální družstva, která prostřednictvím pracovních agentur pomohla mnoha lidem začlenit se zpět do společnosti a na otevřený trh práce.

Posláním systému služeb v oblasti duševního zdraví je odstranění jakékoli formy stigmatizace a diskriminace.

Současnost
V současné době je areál bývalé psychiatrické léčebny (obdoba Psychiatrické nemocnice v Opavě) zcela otevřen veřejnosti, parkem vede veřejná komunikace, po níž jezdí linkový autobus s možností zastávky v areálu. V budovách, ve kterých dříve sídlila psychiatrická  léčebna, dnes sídlí katedry univerzity, školy, divadla, úřady.

V mnoha zemích se podařilo přenést inspiraci Terstem do praxe, ale většinou pouze některých prvků (např. centra duševního zdraví, multidisciplinární týmy, práce s komunitou), ne však celého systému. Důležitým prvkem vedoucím k úspěchu je i hodnotové zakotvení systému a lidí, kteří v něm pracují, respekt ke klientům a atmosféra ve společnosti, která vede lidi s duševním onemocněním k tomu nevnímat sebe sama jako nemocné, ale jako plnohodnotné členy společnosti.

Táňa Veronesi
sociální pracovnice
RÚT Bohumín, sociální rehabilitace
tel.: 734 874 311
e-mail:
rut.bohumin@slezskadiakonie.cz

Jana Jourová
koordinátor střediska
Slezská diakonie
RÚT Český Těšín, Třinec, Frýdek-Místek
sociální rehabilitace
tř. T. G. Masaryka 1101
738 01 Frýdek-Místek

tel.: 731 826 808
e-mail: j.jourova@slezskadiakonie.cz