Augmentativní a alternativní komunikace

Lenka Gwóźdźová, terapeut O.T.A. a konzultant v oblasti AAK

Jak důležitou roli sehrává v našich životech mluvená řeč, největší ze všech vynálezů? Povídáme druhým o tom, co jsme zažili, nebo co plánujeme, říkáme svou volbu, dáváme najevo svůj názor, sdílíme radost i smutek, vyjasňujeme slovy, co se děje, ptáme se, učíme, bráníme sebe i druhé, vyjadřujeme své postoje, utužujeme vztahy. Komunikace je základní lidská potřeba, je bránou do komunity, zásadním prvkem pro úspěšné začlenění do společnosti. Jestliže se nám v komunikaci nedaří, odráží se to negativně v našem životě. U dítěte je kromě všeho výše popsaného zásadní, že prostřednictvím řeči poznává svět kolem sebe a stává se aktivním účastníkem dění – slovem může ovlivňovat svůj život, komunikace jej stimuluje k dalšímu poznávání a plnému prožívání každého dne. Pokud je však u něj oblast komunikace narušena, negativně se to odráží v jeho celkovém vývoji. Metody augmentativní a alternativní komunikace (dále AAK) mohou dětem s potížemi v oblasti dorozumívání výrazně pomoci. Český ekvivalent pro slovo augmentativní je „rozšiřující“ nebo „podporující“. Augmentativní komunikaci využíváme ve chvíli, kdy dítě používá mluvenou řeč, ale v omezené míře (např. vyslovuje několik slov, jeho výslovnost je pro okolí hůře srozumitelná). V situaci, kdy dítě verbálně nekomunikuje vůbec, přistupujeme k alternativním způsobům komunikace, tzn. „nahrazujícím“. Mluvenou řeč tedy buď podporujeme, nebo nahrazujeme. Cílem je však vždy podnítit rozvoj mluvené řeči.

Správné používání metod AAK dítě aktivizuje, rozšiřuje jeho mentální schopnosti, vtahuje jej do dění kolem sebe, a to tak, aby se mohlo na tom, co se kolem něj děje, podílet a ovlivňovat. Aby zažívalo z komunikace radost, otevíralo se druhým lidem, důvěřovalo okolí. Je totiž známo, že jestliže dítě zažívá v komunikaci s druhými úspěch, stimuluje jej to k dalším komunikačním záměrům – dochází ke stimulaci jazykového vývoje.

AAK využívá veškeré prostředky neverbální komunikace – mimiku, gesta, tělo, intonaci hlasu, prostor. Zde není potřeba žádných pomůcek. Dále AAK využívá pomůcky, jakými jsou konkrétní předměty, zástupné předměty, zmenšeniny, části předmětů, fotografie, obrázky, piktogramy, písmo. Mezi technické pomůcky, které spadají do oblasti AAK, patří i komunikátory s hlasovým výstupem – jednohlasé i vícehlasé, počítače a tzv. asistivní technologie (spínače, velkoplošné klávesnice, dotykové monitory, trackbally – speciální myši apod.).

V rámci Slezské diakonie, ve středisku LYDIE Český Těšín, sociálně aktivizačních službách, cílovou skupinu tvoří děti a mladí dospělí se zdravotním postižením od 2 do 26 let. Tito klienti mají velmi často potíže v oblasti dorozumívání se svým okolím, často nemají způsob, jak srozumitelně sdělit, co potřebují, co si přejí, co je trápí. Právě sociálně aktivizační služba je přímo šitá na míru těmto klientům. V rámci terapií O.T.A. (Open Therapy of Autism) pracujeme s dětmi s poruchou autistického spektra (PAS); jak v individuálních, tak ve skupinových aktivitách se zaměřujeme na oblast komunikace. Rovněž u dětí a mladých dospělých s kombinovaným postižením (tělesné, mentální) hledáme cesty, jak pomoci rozvinout jejich komunikační možnosti, a to prostřednictvím metod AAK.

V rámci terapií využíváme totální komunikaci, tj. používáme veškeré komunikační prostředky, které máme k dispozici. Pracujeme s gesty (především s manuálními znaky Makatonu nebo Znaku do řeči, tj. jazykové programy, které mají podobu zjednodušené znakové řeči, kdy se znakují ve sděleních klíčová slova a gesta jsou přizpůsobena motorickým schopnostem dítěte), dále používáme fotografie, obrázky, piktogramy. Neustále svou mluvenou řeč doprovázíme vizuálními prvky tak, aby si dítě propojovalo, co daný obrázek, gesto znamená, a mohlo jej použít za účelem sdělení svého přání. Současně vždy vybízíme dítě k vyslovení daného pojmu a každou jeho snahu vysoce oceníme. Jakmile má dítě komunikát (což je např. obrázek, piktogram) propojený s danou věcí, učíme dítě výběru. Nejprve výběru ze dvou možností a postupně přidáváme další možnosti, co si může vybrat. Dětem pak dáváme možnost volit si, co by chtěli v rámci terapií dělat. Předáváme jim odpovědnost za svou volbu a umožňujeme jim zakusit, že se vyplatí být v komunikaci aktivní. Děti se stávají spolutvůrci vzdělávacího programu, a to jim přináší chuť pokračovat, neboť si vybírají to, co je pro ně motivační, co je nejvíc láká. U dětí, kterým nestačí komunikovat jen pomocí několika obrázků a chtějí další, vytváříme komunikační tabulky a následně komunikační knihy.

Je obrovská radost, když dítě pochopí, co mu může gesto či obrázek přinést. Když začne na obrázky ukazovat, naváže s terapeutem oční kontakt a očekává jeho odpověď. A když k tomu začne přidávat i zvuk, tj. snaží se u svého sdělení pomocí obrázku vyslovit i slovo, mají všichni kolem potřebu jásat. Dítěti se totiž otevírají obrovské možnosti poznávat zázraky světa kolem sebe. Jak říká Přemek, hlavní hrdina filmu „Jako motýl“, který je jeho osobní výpovědí člověka s pohybovým omezením: „Postižení samo o sobě není tak hrozné, jako když vám nikdo nerozumí“.

LYDIE Český Těšín, sociálně aktivizační služby
e-mail:
lydie@slezskadiakonie.cz
tel.: 558 712 728