31
prosinec
Loading Events

                Předvánoční čas má jisté kouzlo. Ovlivňuje nás víc anebo míň. Na jedné straně potřebujeme stihnout ještě hodně úkolů v práci do konce roku, zároveň připravit svou domácnost – úklidem, čištěním, pečením a nakupováním. Nejvíc ze všeho potřebujeme připravit svou duši. Jasně vnímáme, že bez té vnitřní přípravy nám jaksi nepomůžou všechny ty věci zvenku a nedají nám potřebnou hloubku a význam. Adventní čas zůstává proto výzvou, abychom zpomalili ještě do Vánoc a našli si chvilku pro vlastní zastavení a zamyšlení nad tím, co je opravdu důležité a cenné, co nutně potřebujeme a bez čeho se obejdeme, čeho se můžeme vzdát, co není podstatné. Možná stojí za to vrátit se k heslu tohoto roku, které se službou lásky, službou diakonie úzce souviselo: „Přijímejte jeden druhého, tak jako Kristus k slávě Boží přijal vás“ (Ř 15,7) a na základě tohoto verše položit ještě před Vánoci otázky sobě: „Beru to, že Kristus mě přijímá?, Koho mám přijmout já?, Přijímám druhé, ne moc příjemně chovající se lidi?“ I v tomto se naplňuje základní hodnota naší organizace, že osoba Ježíše Krista je zdrojem víry a vzorem pro službu a život.

                Myslím, že tohle jasně rezonovalo i v životě a službě pastora Vladislava Santaria, kterého 100. výročí narození jsme si připomněli historickou konferenci v říjnu tohoto roku, a následně v průběhu celých oslav 25. Výročí Slezské diakonie. Prožití těchto dnů za přítomnosti hostů ze zahraničí bylo opravdu krásnou slavností a duchovním zážitkem, který přinesl mnohé inspirace, osobní setkání, sdílení, hodně vděčnosti, povzbuzení, z kterého se dá ještě delší dobu čerpat.

                Ke konci prosince je taky čas reflektovat to, co se odehrálo v průběhu celého roku. Když opakovaně otevřeme biblický verš, který byl veršem v tomto roce pro Slezskou diakonii: „Tobě patřím, buď má spása, na Tvá ustanovení se dotazuji“(Ž 119,94), můžeme taky pro sebe reflektovat, jaké ustanovení byly během uplynulého roku pro nás důležité, odkud jsme očekávali záchranu.

                V duchovní službě jsme se i v tomto roce věnovali našim uživatelům převážně formou ranních duchovních chvilek, biblických a hudebních klubů, tematických setkání během roku a k svátkům, nebo individuálně, a taky pracovníkům formou individuálních pastoračních rozhovorů nebo formou jiných setkání s duchovní podporou.

                Jsme rádi, že pro pracovníky se nám v tomto roce podařilo dvakrát zorganizovat Den ticha a taky se dvakrát uskutečnila duchovní konference pro pracovníky, věnovaná tématu misie. Vzácná a neodmyslitelná je ekumenická spolupráce v různých rovinách. Velmi si vážíme služby pastorů z různých církví, kteří dojíždějí na naše střediska a věnují se duchovně jak uživatelům, tak pracovníkům, a tohle chceme podporovat i do budoucna. V roce 2015 jsme uskutečnili také setkání těch pracovníků, kteří organizují nebo se podílejí na duchovní službě ve svém středisku. Naší snahou bylo poděkovat těmto pracovníkům, podpořit je, modlit se za ně a s nimi, nabídnout zdroje pro duchovní chvilky, ale taky dát prostor jim samotným, aby sdíleli dobrou praxi, potřeby jejich střediska i otázky v duchovní oblasti. Dle zájmu budeme tato setkání organizovat i v příštích letech. V tomto roce jsme taky poprvé společně s farním sborem v Českém Těšíně organizovali novoroční bohoslužbu pro pracovníky i uživatele SD a plánujeme v tom pokračovat. Ta nejbližší se uskuteční 8. ledna 2016. Příští rok 2016 chceme mít stejně jako zřizovatel – Slezská církev evangelická a. v. – rokem rodiny. K tomu budeme tvořit a navazovat jednotlivé aktivity. Budeme se těšit na vaše podněty, dotazy a setkání.

                                                                                                                               Miriam Prášilová